Psychologické směry

Psychologické

směry

Lucie Šrámková 3.B

Humanistická

psychologie

Psychoanalýza

Individuální

psychologie

Kognitivní

psychologie

Behaviorální

psychologie

John B. Watson – zakladatel

bahavioralismu

„Dejte mi na

výchovu tucet zdravých

dětí a já vám zaručím,

že z každého z nich

vychovám specialistu,

jakého náhodně zvolím

– lékaře, právníka,

umělce, obchodníka,

dokonce i žebráka,

zloděje bez ohledu na

jeho talent, sklony i bez

ohledu na vlastnosti

jeho předků“.

pozorování a ovlivňování chování vede

k zajímavým a užitečným výsledkům

zavrhování zkoumání vůle –

považována jen za okolnost jiných

procesů

závislost všeho jen na chování,

jeho předvídání a ovládání

Abraham H.

Maslow

pyramida

potřeb

třetí síla v psychologi ,

založená jako alternativa pro

behaviorální a psychoanalytický

přístup

upozornění na

jedinečnost
každého díky
celistvému
přístupu k člověku

nechce chování

určovat ani kontrolovat
a není založen na
teoriích – je spíše
poradenský

4 hlavní principy: studium

prožívajícího jedince, zájem o vyšší

lidské vlastnosti, zájem o individuální

význam objektu, snaha pochopit

chování lidí

George Kel y

teorie osobnostního

konstruktu

Sigmund Freud

id, ego, superego

(model ledovce)

Analytická

psychologie

Carl Gustav Jung

Alfred Adler

komplex

méněcennosti

lepší pochopitelnost

díky modelu, kdy je
vědomí podstatně větší
složkou než nevědomí

odmítání názoru,

že se člověk chová
také dle své minulosti

řadíme ji do

hlubinné psychologie

Adler půovodně spolupracoval s Freudem,

kvůli neshodě v tom, co je motivací chování
lidí se názorově rozešli

lidské jednání je motivováno

budoucností, člověk jedná dle fiktivních
cílů, které si vytváří na základě
subjektivního vnímání světa a touhy
stát se lepším člověkem

3 základní principy:

člověka vnímá jako

nedělitelnou jednotu,

jeho chování jako

účelové a za jeho cíl

považuje spolupatřičnost

lehká představitelnost

na tzv. počítačové

matafoře (jeden ze zdrojů

pro její vznik byla

počítačová věda)

odmítá myšlenky tehdy převažujícího

behaviorismu, jelikož se s ním neshoduje na
studiu mentálních událostí (dle behaviorismu jsou
příliš nevědecké)

psychodynamická psychologie – za

základ psychiky i motivace chování je

považováno nevědomí

důraz na pudy, především na

libido

topografická struktura psychiky –

vědomí, převdědomí, nevědomí

jako terapie u některých diagnóz je

přesvědčivě doložena

bývá

považována za
nedostatečně
empiricky
založenou nebo
také za
pseudovědu

zabývá se vytvářením vnitřních obrazů světa,

abychom byli schopni lépe se zorientovat a

rozhodnout

zdůrazňuje mentální události a odmítá tedy

behaviorismus – ten je považiuje za příliš

nevědecké

Jung zakládá vše

na libidu jakožto energi

obecně, nikoli na