české dějiny zápočet

BACHŮV ABSOLUTISMUS

- 17.5. 1849 – Stadion podal demisi z důvodu vážného onemocnění a jeho úřad provizorně převzal až do rekonstrukce vlády Alexandr Bach

- vláda znovu definitivně ustavena 28.7. 1849 – Bach v ní trvale převzal křeslo ministra vnitra

- 15.8. 1849 – nástupní oběžník – zdůrazňoval char. nové vlády a celého systému, ukládal úředníkům, aby se seznámili s literou i „duchem ústavy“ a aby ve stejném smyslu působili na veřejnost

- období bachovského absolutismu – 1851-1859 -> ministerským předsedou Alexandr Bach

- právně bylo toto zřízení zakotveno silvestrovskými patenty (3 patenty, které předložil říšské radě a vládě František Josef I. – publikovány 31.12. 1851)

- absolutistický režim odlišný od metternichovského

- ozbrojené složky – armáda, uniformovaná a tajná policie, četnictvo (nově zřízeno)

- prosazení vlivu katolické církve

- represivní systém, potlačoval jakýkoli náznak národního hnutí, v ekonomické oblasti velmi liberální

- v Z části monarchie položeny základy moderní správy

- úprava právního řádu – vydány mnohé předpisy ovlivňující život jednotlivých obyvatel

- změny ve státní správě a soudnictví

- trestní zákoník (1852) – delikty dělené na zločiny, přečiny a přestupky

– respektování liberálních zásad – nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege, zákaz retroaktivity

– přednosti zákoníku: jasné formulace, odstupňování deliktů dle nebezpečnosti a přesné vymezení trestu

– postupně doplňován dílčími zákony -> výpraskový patent (1854) – úprava řízení o přestupcích před policejními orgány, které měly určitá práva (např. právo tělesných trestů)

- trestní řád (1853) – trestní řízení dvojinstanční (od r. 1855 trojinstanční)

– vrátil se k písemné formě řízení, ústní formou bylo jednání vedeno pouze při závěrečném přelíčení

- horní řád (1854) – odstranil tradice feudálního horního práva

- živnostenský řád (1859) – živnosti – osobní (svobodné x koncesované) a reálné

– živnost = jakákoliv právně a morálně dovolená výdělečná činnost, provozovaná pravidelně resp. trvale, na odbyt a za účelem dosažení zisku

- důvody pádu neoabsolutismu: neúspěchy zahraniční politiky, finanční krize a růst vnitropolitického napětí ve 2. pol. 50. let

ODBOJOVÉ ORGANIZACE

Zahraniční odboj

- Masaryk 6.5. 1915 ve svém projevu vyhlásil jménem českého národa válku Rakousku-Uhersku

- centrum zahraniční politiky – Český zahraniční komitét

- základní myšlenka: nezávislý český stát – uveřejněno v Masarykově prohlášení z 14.11. 1915

- 1916 se komitét transformoval na Československou národní radu – sídlo v Paříži

- vážnost ČNR dodávaly také legie bojující na straně dohodových mocností

- ČNR v průběhu r. 1918 oficiálně uznána jako budoucí prozatímní československá vláda