české dějiny zápočet
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Domácí situace
- organizace Maffie – v čele Šámal, dále Kramář, Rašín a Scheiner
- Manifest českých spisovatelů – apeloval, aby hájili zájmy českého národa
- Tříkrálová deklarace (1918) – formulovala cíle národně osvobozeneckého boje českého a slovenského národa během první světové války, text formuloval Alois Rašín
- 13.7. 1918 – vznik Národního výboru československého – 38 členů, úkolem připravit převzetí moci
POZEMKOVÁ REFORMA
- velké množství pozemků v rukou cizí šlechty, které ho získalo po Bílé hoře -> zájem o přerozdělení
- pozemková reforma probíhala postupně v letech 1918-1936
- nejdříve bylo zákonem č. 32/1918 Sb. dosavadním majitelům zapovězeno s půdou nakládat
- jádro reformy spočívalo v následujících zákonech:
Záborový zákon (1918) – zřízen Státní pozemkový úřad
– dosavadním majitelům zabrána půda převyšující 150 ha
Přídělový zákon (1920) – zabraná půda přidělována do vlastnictví nebo pachtu jednotlivcům či družstvům (rozsah 6-15 ha)
Náhradový zákon (1920) – náhrada, kterou obdrželi vlastníci zabavené půdy
- zákon č. 111/1927 Sb., o nekalé soutěži – měl zajistit dobré mravy hospodářské soutěže
- nucená syndikalizace = byla-li vydána příslušná norma, byli všichni podnikatelé v určité oblasti podnikání povinni sdružit se v rámci jednoho syndikátu
DRUHÁ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA
- období od přijetí Mnichovské dohody (1938) do zřízení Protektorátu (1939) je označováno jako druhá republika
- Hodžova vláda s hlinkovci ještě před tím jednala o změně postavení Slovenska v rámci ČSR -> v NS předložen návrh zákona o autonomii Slovenska (hlinkovci tak učinili v součinnosti se SdP)
- pražská vláda vyhověla návrhu a jmenovala J. Tisa ministrem pro správu Slovenska a předsedou slovenské autonomní vlády
- z druhé republiky se stala federace – změna názvu na Česko-Slovenská republika
- Národní shromáždění mělo taxativně vymezen okruh otázek spadajících do jeho pravomoci (např. změna ústavy, obrana státu, zahraniční politika)
- zákaz majorizace – Češi nesmí přesahovat Slováky
- v otázkách týkajících se pouze Slovenska byl příslušný Sněm Slovenskej krajiny – úkolem bylo přijetí ústavy, volby vyhráli hlinkovci
- 30. listopadu prezidentem zvolen dr. Emil Hácha –> vláda podala demisi a předsedou nové se stál agrárník Rudolf Beran
- Národní shromáždění po přijetí prozatímní ústavy voleno nebylo, bylo ustaveno dle Švehlova klíče (výsledky voleb do říšské rady 1911)
- 1. volenými orgány byla obecní zastupitelstva, aktivní volební právo přiznání všem Čechům (tedy i ženám) i vojákům – aktivní 21 let, pasivní 26
- volební období čtyřleté, rozdělení mandátů podle poměrného zastoupení, v menších obcích většinový
- pro poslaneckou sněmovnu aktivní volební právo 21 a pasivní 30. pro Senát 26 a 45