české dějiny zápočet

- projekt na zřízení žup

- 1927 příslušníkům branné moci a četnictva právo volit odňato

- politické strany:

• agrárníci – Švehla, utvořila koalici se soc. demokraty

• Čsl. sociálně dem. strana dělnická – V. Tusar, rudo-zelená koalice

• Národní demokracie – K. Kramář, Rašín, až krajně pravicová

• Národní socialisté – podporovali Masaryka, hl. představitel Klofáč

• Slovenská strana lidová – A. Hlinka, oficiálně se přihlásila k fašistickému hnutí

• SdP – Konrád Heinlein, zásadně se podílela na rozbití první republiky

- volby do PS postrádaly uzavírací klauzuli – politické prostřední nestále a vlády se často měnily

- zmocňovací zákonodárství:

• Ústavní zákon č. 330/1938 Sb., o zmocnění ke změnám ústavní listiny a mimořádné moci nařizovací – likvidoval zákonodárnou moc parlamentu, prezident a vláda dostali široké zákonodárné pravomoci, prezident zmocněn vydávat dekrety ke změně ústavy a ústavních zákonů, vláda podávala prováděcí předpisy zahraniční odboj Londýn

PRÁVNICKÁ DVOULETKA

- 1949-1950 – navození právního stavu, který by umožnil prosadit ideové představy komunistické vlády

- nutnost nového právního řádu zdůrazňoval i Klement Gottwald

- 7. a 14.7. 1948 vláda uložila ministerstvu spravedlnosti vypracovat osnovy zákoníků a předložit ke schválení – osnovy zákoníků se měly zabývat jak hmotně právními normami, tak i normami procesními

- právo mělo projít celkovou kodifikací a postupně nemělo být ani třeba

- kodifikace měly mít unifikační charakter (tj. platit pro celé území ČSR) – ustanoveny 4 kodifikační komise pro občanské právo hmotné a procesní, trestní právo a zvláštní úkoly (např. autorské, obchodní, šekové)

- návrhy – vysokoškolští pedagogové, soudci, prokurátoři, advokáti, laikové

- návrhy se předkládaly tehdejšímu ministru spravedlnosti Alexeji Čepičkovi

- zákon o právu rodinném, občanský zákoník („střední kodex“), občanský soudní řád, trestní zákon, trestní řád, trestní zákon správní, trestní řád správní, zákon o organizaci JZD