Praktikum - 4. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vztah práva Evropské unie a vnitrostátního práva členských států
Vztah unijního a vnitrostátního práva. Princip přednosti práva Evropské unie.
SD vymezil v judikatuře právo Evropských společenství jako:
samostatný právní řád platný na území všech členských států
stanovil, že toto právo je přímo použitelné
a to ve formách, v jakých jej tvoří státy (primární právo) i orgány Unie (sekundární právo)
bez nutnosti jeho recepce do vnitrostátních právních řádů
toto právo samo prostřednictvím vlastních aplikačních zásad určuje své vnitrostátní účinky
vnitrostátní aplikační orgány jsou povinny akceptovat právo EU jako součást vnitrostátního právního systému, jakož i přihlížet k obsahu a cílům práva EU při výkladu vnitrostátních norem (eurokonformní výklad)
unijní právo je součástí běžné právní praxe na území členských států (vedle národního práva)
pokud není přesně stanovena dělba kompetencí mezi Unii a členské státy a kde se právo supranacionální i právo členských států může věcně překrývat, nelze vyloučit, že dojde k určitým kolizím
návod na řešení kolizí přináší SD ve své judikatuře týkající se tzv. principu přednosti unijního práva
tzv. aplikační přednost
je vedle principu přímé použitelnosti další základní vlastností práva EU
jednotná aplikace supranacionálního práva nutně vyžaduje, aby toto právo bylo používáno navzdory protichůdným normám vnitrostátního práva
formální zachování autonomního postavení národního zákonodárce se může odrazit v existenci národní právní úpravy kolidující s úpravou evropskou – zásada přednosti je pak řešením střetu těchto norem
uplatněním této vlastnosti dochází v rámci aplikační praxe ke vzniku povinnosti národního soudce použít na řešení dané právní situace normu práva EU a odporující národní normu (libovolné právní povahy a právní síly) ponechat nepoužitou (103/88 Constanzo)
Vývoj zásady přednosti práva EU
tato povinnost není dodnes národním orgánům výslovně uložena ani v textu primárního nebo sekundárního práva EU
první pokus byl uskutečněn ve vytvoření textu Smlouvy o Ústavě pro Evropu
v čl. I-6 obsahovala a poprvé stanovovala legální vymezení přednosti práva EU
neúspěch konstitučního procesu znamenal odložení otázky legálního vymezení
prostor pro vyřešení této otázky se opětovně otevřel v souvislosti s tvorbou textu reformní Lisabonské smlouvy
v jejím textu se nenachází ustanovení nesoucí ústavní symboliku nebo vyvolávající ústavněprávní implikace, jakým byl i uváděný čl. I-6 Ústavní smlouvy
tvůrci Lisabonské smlouvy věnovali otázce přednosti prostor jen v rámci prohlášení připojených k Závěrečnému aktu z mezivládní konference
prohlášení č. 17 – připomínka, že zásada přednosti je ustáleným principem evropského práva a ani opomenutí jejího legálního vymezení nic nemění na zásadním významu, který sehrává při zabezpečování efektivního fungování evropské právní regulace