Praktikum - 4. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
platí také, že členský stát musí učinit všechna dostupná opatření k tomu, aby odstranil rozpor mezi EP a svými mezinárodními závazky (není stanovena lhůta) – C-170/98 Komise v. Belgie
výjimka: pokud by dotčený mezinárodní závazek odporoval základním hodnotám, na kterých je Unie vybudována, výše popsaná výjimka se neuplatní a národní soudce je povinný aplikovat EP, konkrétně jeho základní hodnoty (C-402/05 P a C-415/05 P Kadi)
Přednost Evropského práva z perspektivy členského státu
nejvyšší soudní instance téměř všech členských států vymezily jisté hranice, za kterými již princip přednosti nehodlají respektovat
nejznámější je postoj německého Spolkového ústavního soudu, který vytvořil množinu limitů přednostní aplikace evropského práva na německém území (Solange I 1974, Solange II 1986, Maastrichtská smlouva 1993, Lisabonská smlouva 2009):
1. skupina limitů – situace střetu evropské úpravy s ústavně chráněnými lidskými právy
k aplikaci evropské normy nemůže dojít za předpokladu, že stěžovatel/žalobce unese důkazní břemeno o tom, že úroveň ochrany lidských práv poskytovaná Unií v obecné systémové rovině nedosahuje německé úrovně
2. skupina – Spolkový ÚS si vyhradil právo dohledu nad výkonem pravomocí svěřených Unii
považuje sebe sama za posledního arbitra a nedovoluje aplikaci evropského práva v případech, kdy se jedná o výsledek zjevného a zásadního jednání EU mimo svěřené pravomoci
3. skupina – ochrana ústavní identity Spolkové republiky Německo, která nesmí být dotčena právem EU
podobný postoj má i italský, polský a český ÚS
Zákon č. 395/2001 Sb., euronovela Ústavy (1. 6. 2002)
do Ústavy zavedla ustanovení nezbytná pro budoucí přistoupení státu k EU
příklon od dualistického k monistickému pojetí aplikovatelnosti mezinárodního práva a jeho vztahu k vnitrostátnímu právu, když se staly součástí českého právního řádu všechny vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána
odstraněna dvoukolejnost aplikace mezinárodních smluv
český právní řád získal jasné ukotvení mezinárodního práva
umožnila přenos některých pravomocí orgánu ČR na mezinárodní organizaci – vytvořen ústavní prostor pro přistoupení k EU
čl. 10a odst. 1 Ústavy
podle názoru ÚS (Cukerné kvóty III) je toto ustanovení základní normou determinující vztahy mezi ČR a EU a zároveň vztah mezi vnitrostátním právem ČR a právem supranacionálních entit
ÚS stanovil (Pl. ÚS 50/04 Cukerné kvóty III.), že čl. 10a je normou, která v rámci linie ČR – EU působí obousměrně
primárně představuje základ pro ústavně-konformní delegaci části pravomocí ČR na mezinárodní organizaci
je také inkorporační normou, na základě které se český právní řád otevírá působení práva EU, jeho vlastnostem a účinkům