Nacistické právo - otázky

OPD – NĚMECKO (otázky – praktikum) – nacistické a fašistické zákonodárství

1. Jakým způsobem byl se dal charakterizovat ústavní systém Výmarské republiky?

• Po kapitulaci Německa vládu převzala Dělnická a vojenská rada (Rada lidových zmocněnců)

• Dle Versaillské mírové smlouvy (1919) bylo Německo zodpovědné za rozpoutání války, byly mu ukládány rozsáhlé reparace a muselo se vzdát rozsáhlých území (např. Alsasko, Lotrinsko)

• 1919 schválena Výmarská ústava = 2 části:

  1. Výstavba a úkoly říše = spolková republika, trojdělení moci; všeobecné, rovné, přímé volební právo s tajným hlasováním, nezávislost soudců,

  2. Základní práva a povinnosti Němců (rovnost před zákonem, zákonnost trestního práva, osobní svobodu, svobodu slova, víry a svědomí…) Obsahuje ustanovení o povinné školní docházce. Stanovuje jednotné pracovní právo (odbory, podpora v nezaměstnanosti

• Podle ústavy je spolkovou republikou, respektuje princip trojdělení moci. Oproti předválečné době omezovala samostatnost jednotlivých zemí a posilovala pozici říšských orgánů

• Politické strany:

  1. Sociální demokraté (SPD)

  2. Strana Centrum (katolíci)

  3. Německá demokratická strana (DDP)

  4. NSDAP (nacisti)

  5. Komunisti

• V této době se vytvářeli nepevné menšinové vlády

• 1929 dochází k velké hospodářské krizi a roste podpora NSDAP

• Ústřední orgány

  • Říšský sněm = zákonodárná moc

  • Říšská rada = zákonodárná moc, právo zákonodárné iniciativy a suspenzivního veta

  • Říšský prezident = moc výkonná, přímá volba občany, vydával nouzová nařízení s mocí zákona, právo říšské exekuce

  • Říšská vláda = moc výkonná, předsedou byl říšský kancléř

  • Říšský soud = právo přezkoumávat ústavnost zákonů,

  • Státní soud (státní soudní dvůr) = rozhodoval veřejnoprávní spory mezi říší a jednotlivými zeměmi

  • Státní soud na ochranu republiky = soudil pachatele protistátních trestních činů (22-27)

1. Jaké nedostatky obsahovala ústava Výmarské republiky a jak se z ní poučili autoři ZÁKLADNÍHO zákona SRN r. 1949?

   • Použití poměrného volebního systému -> nová politická uskupení oddělující se od klasických politických stran

   • v Říšském sněmu nebyla ustanovena hranice počtu zastoupených politických stran a uskupení, vedlo to ke vzniku a rozvoji extremistických politických stran

   • nechvalně proslulý článek 48 – dával prezidentovi rozsáhlé pravomoci v omezení občanských práv nebo mu umožnil zasáhnout do záležitostí jednotlivých spolkových zemí. To vše později dalo příležitost Adolfu Hitlerovi, který se chopil moci poté, co se stal kancléřem

• Poučení oproti předchozí ústavě: pečlivá formulace lidských práv, zakotvení systému parlamentní demokracie

  • ZLP koncipovali nejen jako práva Němců, ale jako práva všech osob žijících na německém území

  • Ústava již neobsahuje institut lidového hlasování!

  • Obsahuje ustanovení pro případ ohrožení země