Nacistické právo - otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
trestní právo – platil trestní zákoník z roku 1871, vedle něj paralelně další desítky trestních zákoníků, potlačení legality trestního řízení – používání psychického i fyzického násilí, možnost uplatnění analogie, trestání pouhého úmyslu, uplatnění částečné personality práva – vyjmutí určitých skupin z obecné soustavy soudů a jejich podřízení speciálním soudům, systém ochranných vazeb, kde bylo možno na neomezeně dlouhou dobu internovat nepohodlné osoby
nacistické právo – základní charakteristické rysy
jakási dvojkolejnost právního řádu – klasický právní řád + „zájem německého národa“
opovržení principem rovnosti před zákonem – viz Norimberské zákony
tvorba zákonů pojata ryze účelově
nacistické právní předpisy vydávány v drtivé většině říšskou vládou či Vůdcem – Říšský sněm jich vydal několik pouze formálně – popření dělby moci, ta pouze v rukou vládnoucí elity
starší normy sice přejaty, ale nacistická ideologie je umožňovala „chápat jinak“ – jinak byly např. chápány dobré mravy atd.
samotný výklad práva byl podmíněn ideologicky, navíc Vůdcovy právní názory byly chápány jako nadřazený pramen práva
pohrdání římským právem – „zájem státu má převládat nad zájmem jednotlivce“ – rozporu s ŘP
„v zájmu většiny“ či „pro obecné blaho“ docházelo k narušení vlastnického práva
trestní právo – nerespektování základních zásad trestního práva a trestního procesu, připuštění analogie, volný výklad norem, trest mohly vynášet i policejní složky – např. internace v koncentračních táborech, které byly pod správou SS
Jak se od sebe lišil nacismus a fašismus? Co měli společné?
Nacismus vs. fašismus:
Německo – rychlejší průběh než v ITA
fašismus nebyl zaměřen rasově (Židé ve 20. letech nebyli stíháni, na rozdíl od Německa, kde byl v první řadě je národ)
Nacismus je ideologie založená na antisemitismu, radikálním nacionalismu (šovinismu), rasismu atd. s cílem likvidace židů a získání jejich majetků
Fašismus je autoritativní způsob vlády prosazující zájem většiny nad zájmem jednotlivce, kde neexistuje žádná opozice a demokratických prvků je taktéž pomálu
Obě zastávali kult vůdce (fuhrer, duce)
Dalo by se říci, že mají společný základ, jelikož nacismus vzniká z fašismu
Jakým státem byla ze státoprávního hlediska Itálie v období druhé světové války? Jaký post zastával Benito Mussolini? Co byla Republika Salo?
Formálně byla Itálie královstvím (1861-1946)
Benito Mussolini - italský premiér, politik a diktátor, spolutvůrce a průkopník fašismu – DUCE = VŮDCE
V červenci 1943 se Spojenci vylodili na Sicílii. Pocit ohrožení přiměl Mussoliniho svolat Velkou fašistickou radu, která však vyzvala krále, aby převzal veškerou moc – vyslovila nedůvěru Mussolinimu, který 25. 7. 1943 abdikoval. Král převzal moc a zrušil Velkou fašistickou radu, Komoru italského svazu a korporací i další fašistické organizace. Začátkem září došlo k uzavření kapitulace. Na většině území, které stále ovládali Němci, byla zřízena Italská sociální republika – Republika Salo. Do čela tohoto loutkového státu byl postaven Mussolini, platila pro něj podobná
hodnocení jako pro fašistickou Itálii.
Které další státy aktivně spolupracovaly za války s německými nacisty? Znáte jména některých jejich představitelů?
CHORVATSKO, ITÁLIE, RUMUNSKO, MAĎARSKO, FINSKO, ŠPANĚLSKO, BELGIE, HOLANDSKO, SKANDIÁVIE, ŠVÝCARSKO (I FRANCIE)
Vidkun Quisling (Norsko); Pierre Laval a Philippe Pétain (Francie); Léon Degrelle (Belgie); Ante Pavelić (Chorvatsko); Vojtech Tuka a Jozef Tiso (Slovensko)
Kdy vznikla Společnost národů a kdy Organizace spojených národů? Čím byly tyto organizace?
SPOLEČNOST NÁRODŮ - 1919
mezinárodní organizace
Cíl: zajistit mír a spolupráci mezi národy
Sídlem byla Ženeva
Iniciátorem vzniku Společnosti národů byl americký prezident W. Wilson
Základní listinou byl Pakt Společnosti národů
Úkolem Společnosti národů bylo prosazování principů kolektivní bezpečnosti, smírčího řešení mezinárodních sporů, snížení zbrojení, otevřená diplomacie a pacifismus
Utvořila řadu specializovaných organizací a agentur
Proti expanzi Japonska, Itálie a Německa byla bezmocná.
Práce ve Společnosti národů se účastnilo 54 států, mimo stály USA, Německo (členem 1926–34), SSSR (členem 1934–39); řada států se vzdala členství, mimo jiné Japonsko (1933), Německo a Itálie (1937)
Činnost Společnosti národů byla ukončena v roce 1940, oficiálně rozpuštěna v roce 1946 - její nástupkyní se stala Organizace spojených národů
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ – 1945
mezinárodní organizace založená na konferenci v San Francisku na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně ČSR
Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála
Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce
Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejm. v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také v Ženevě, ve Vídni aj.
Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění (nejvýše pět) a disponuje jedním stejně platným hlasem
Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti; její rezoluce jsou právně závazné
Dalšími hlavními orgány OSN jsou Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr a Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník. OSN má řadu odborných organizací (Mezinárodní měnový fond, Světovou zdravotnickou organizaci aj.).