Praktikum - 4. kapitola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ani vnitrostátní normy ústavní síly nemůžou mít přednost před právem EU
v opačném případě by došlo k zásahu do autonomní povahy Unie a jejího právního řádu, a tím i do efektivity dosahování cílů integrace
potřeba preference EP i před normami vnitrostátního ústavního práva (C-473/93 Commission v. Luxembourg, C-285/98 Kreil, C-213/07 Michaniki, C-409/06 Winner Wetten, C-399/11 Melloni)
podle judikatury SD platí, že právo EU vykazuje své účinky jak zpětně (vylučuje použití již existující vnitrostátní úpravy), tak i do budoucna (vylučuje aplikaci nového národního práva v rozsahu, v jakém by bylo v rozporu s evropskou úpravou – C-106/1977 Simmenthal) – právo EU musí být podle SD přednostně aplikováno před všemi vnitrostátními zákony
bez ohledu na časovou posloupnost
neuplatní se lex posterior derogat legi priori (6/64 Costa, C-106/1977 Simmenthal)
vše vychází z požadavku efektivního a jednotného působení práva EU
Jaké jsou dopady uplatnění principu přednosti na platnost/existenci kolidujícího vnitrostátního práva?
význam pro definování vztahu mezi unijním a vnitrostátním právem
neznamená to, že by se národní právo jako celek podřizovalo právu Unie v případě konfliktu mezi nimi
zásada přednosti nemá za následek okamžitou neplatnost národního práva
otázka platnosti a neplatnosti zde vzhledem k samostatnost obou právních systémů nemůže přicházet v úvahu
výjimka: pokud by pouhá existence vnitrostátní normy mohla ohrozit užívání unijních oprávnění – z toho pak pro členský stát může plynout i povinnost odstranit kolidující vnitrostátní úpravu (C-167/73 Komise v. Francie)
v případech přednosti se jedná pouze o aplikační vlastnost
pro SD neplyne žádná pravomoc rozhodovat o platnosti vnitrostátního práva s derogačními účinky
z přednosti práva EU plyne pouze povinnost vnitrostátních orgánů aplikace práva postupovat podle evropských norem okamžitě, tedy nepoužít kolidující národní normu hned v konkrétním řízení
je vyloučeno, aby národní soud inicioval nějaký přezkum platnosti, navrhoval zrušení nebo jiný postup eliminování vnitrostátní normy odporující evropské úpravě
314/08 Filipiak – SD připomněl oddělené vnímání evropského a vnitrostátního práva
Mezinárodní závazky členských států – „výjimka nevýjimka z přednosti unijního práva
zahájením evropské integrace nedošlo k anulování předešlých mezinárodních závazků členských států
i samotná Unie byla založena na základech mezinárodního práva (primární právo tvoří mezinárodní smlouvy)
platí, že přednost práva EU se neuplatní v situacích, kdy se EP dostane do rozporu s požadavky mezinárodní smlouvy, která se pro stát stala závaznou před vznikem jeho členství v EU nebo s textem vnitrostátního práva, který je provedením této mezinárodní smlouvy
zde není obecně národní soudce vázán povinností přednostně aplikovat právo EU (C-158/91 Levy)