Základní okruhy - OPD

4. tisíciletí, Mezopotámie: kmeny Sumerů, Akkadů a Babyloňanů, vznik městských států (Ur, Uruk, Lagaš – hegemonie, Kiš, Eridu), v Evropě v první polovině prvního tisíciletí př. n. l.

2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský, říše vyvrácena kmeny Gutejců

první babylonská dynastie – rozkvět, vláda Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.), centralizace, stavba zavodňovacích kanálů a dalším hospodářské reformy, které si vynutily sjednocení právních předpisů

1686 př. n. l. Chammurapiho zákoník, z nejstarších dochovaných: zvykové právo, soukromé vlastnictví, rodina, obchod, rozdělení obyvatelstva – avílové (privilegovaní), muškéni, otroci

r. 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši

zemědělství, patriarchální společnost: avílové, muškéni, vardové (otroci), v čele městského státu kníže (u rozsáhlejší říše titul panovník) – veškerá státní moc, hlavní kněz (správa chrámového majetku)

Chetité: kolem r. 1800 na území Turecka, po bojích vznik státu s hl. městem Chattušaš

v 16. st. př. n. l. ničí Chetité Babylon a říši Churritů

panovník v čele chetitského státu, nejvyšší správce, vrchní velitel vojska, soudce i kněz, náležela mu správa hl. města, šlechta má funkci poradního orgánu (omezuje panovníkovu moc)

zbylé území v moci úředníků, strategicky významná spravovali tzv. malí králové

soudnictví v moci šlechtické rady a místodržících, trest smrti projednával panovník

r. 1274 př. n. l. bitva u Kadeše mezi Egyptem a Chetity, r. 1258 př. n. l. spojenecká smlouva

ve 13. st. př. n. l. Izraelité přichází do Palestiny, původně půda v držení jednotlových rodů, později vznik sousedských občin -> státy, nejsilnější Izraelské království (Saul)

kmeny a Jeruzalém dobyty Davidem, vznik sjednoceného izraelského státu, vrchol za Šalamouna

po smrti Šalamouna – rozdělení státu na judský a izraelský, Izrael dobyt Asyřany

společnost: rodiny, z těch se tvořily rody a klany, ty tvořily kmen, v případě obrany v jejich čele stál soudce, veškerou moc soustředil král, soudní moc: městské soudy

centralizovanost, existence otroctví, rozdíly v sociálních vrstvách, vznik práva, písma a náboženství

východní samovlády: relativně stabilní a ohraničené území, monarchie

Zákony a předpisy obsaženy v biblických textech, za nestarší sbírku obyčejového práva je považována Kniha smlouvy (Exodus – 2. kniha Mojžíšova): jednoduchý výklad pravidel, v jistých částech analogie k Chammurapiho zákoníku, navazuje na ni Deuteronomium (5. kniha Mojžíšova): základní principy izraelského práva, nejmladší sbírkou izraelského práva je tzv. kněžský kodex (vč. 3. knihy - Leviticus)

Indie: dharmasútry = právní knihy – Ápastambova dharmasútra, Manuova, Višnuova a Vasišthhova dharmašástra, Mahabharáta

Egypt: psané zákony = hepu, královské dekrety, zákonodárce Meni – zakladatel I. Dynastie

Právní památky: text z Rechmirérovy hrobky (ceremoniál uvedení v úřad prvního ministra), nápisy ve vápencovém obložení hrobek, papyry, soudní kodex z období III. urské dynastie

Řecko: 8. – 6. st. př. n. l. – antický městský stát = polis (Sparta, Athény), moc přechází z rukou svobodných občanů k aristokracii, popř. samovládce (tyran), kolonizace

staré obyčeje nahrazuje uvědomělá tvorba práva, vznik soudních institucí

Sparťané – plnoprávní (vlastnictví půdy, účast na směnu, volební právo); perioikové „bydlící okolo“ – svobodní, neúčastnili se politického života, půdu mohli mít v osobním vlastnictví; heilóti – původní obyvatelé, otroci ve vlastnictví státu, přidělováni Sparťanům

2 králové (dědičné, doživotní, soudní činnost), eforové (správa financí, kontrola králů, soudní činnost), gerusia (rada starších, příprava návrhů pro lidové shromáždění, právo veta, soudní činnost), apellá (lidové shromáždění, schvalování návrhů, otázky míru a občanství)

obyčejové právo, Lykurgova ústava

Athény: r. 621 př. n. l. sepsané obyčejové právo = Drakontovy zákony (přísné, ochrana vlastnictví), r. 594 př. n. l. Solónovy reformy: sociální ochrana chudých, pozemkové vlastnictví, zrušení dlužního otroctví, rozšíření politických práv

demokracie, nejnižší majetková vrstva mohla pouze hlasovat na shromážděních, lidový soudní tribunál

společnost: občané (muži), metoikové (cizinci, propuštění otroci, nemohli vlastnit půdu), otroci

lidové shromáždění - soudní, zákonodárná a volební činnost; búlé „rada pěti set“ – příprava návrhů pro shromáždění; aeropágové - dohled nad dodržováním zákonů; úředníci – neplacení

r. 508 – Kleisthénovy reformy – rozdělení podle územního principu (obce, okresy)

ostrakismus – střepinový soud (vyhnanství pro člověka nebezpečného demokracii

Řím: r. 510 př. n. l. republika, z řad plebejů tribun lidu: právo pomoci plebejům, negovat rozhodnutí státního orgánu

r. 450 př. n. l. Zákon dvanácti desek (Lex duodecim tabularum)

comitia – sněmy všech svobodných římských občanů; senát – de iure pouze poradní orgán konzulů, usnesení = senatus consultum, rušil nezákonně přijaté zákony, správa financí, provincií, zahraniční politika; magistráti – volení úředníci, princip kolegiality (více mandátů), anuity (voleni dočasně), bezplatnosti a odpovědnosti