Základní okruhy - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Charakteristické znaky práva v období starověku
-
nepsané obyčeje (korespondovaly s dobovou morálkou), postupně doplňované cíleně vydávanými nařízeními a ustanoveními
-
státní organizace nahradila tradiční rodovou organizaci, která byla narušována rozvojem ekonomiky (tzv. vojenská demokracie), vznik státu
-
organizace místní správy, práva různých společenských vrstev, majetkové rozdíly
-
oddělení právních, náboženských a morálních norem, které k sobě však měly blízko (vznikly z jednoho normativního systému)
-
právo chápáno jako výtvor bohů, státní moc spojena s náboženstvím
-
východní samovlády – teokracie
-
nejstarší psané zákony a kodifikace, porušení zákona již postihovaly soudy (každá říše měla vlastní systém soudnictví, někde soudil panovník, jinde soudní orgány)
-
nejčastěji normy trestněprávní (kazuistické, postihovány z úřední povinnosti, důkaz viny – ordály, nadpřirozené síly) a správní
-
oko za oko, zub za zub
Charakteristika vývojových etap středověkého státu
-
raně středověké (patrimoniální státy)
-
dlouhodobé oslabování dřívějších rodových a kmenových struktur
-
vliv státních institucí převážil nad rodovými orgány
-
v z evropě začaly vznikat státy už v 1. pol. 1. tis. n. l.
-
monarchie s nerozvinutou sociální strukturou
-
vojenští náčelníci se stali knížaty, či králi
-
z vojenských družin a církevních hodnostářů se vyvinula světská a duchovní šlechta → feudalita
-
rozhodující masa obyvatelstva byla zpočátku osobně svobodná
-
v jisté míře se udržovalo otroctví
-
lidé se dostávali do ekonomické i osobní závislosti na představitelích nové moci → závislé obyvatelstvo
-
území nebylo příliš stabilizované
-
panovníci považovali stát za své vlastnictví → patrimoniální pojetí státu
-
centralizovaná forma vládnutí
-
panovnická hodnost se zpočátku dědila podle principu seniorátu (stařešinského řádu), později to bylo nahrazeno právem primogenitury
-
panovník v pozici nejvyššího ochránce míru
měl moc zákonodárnou, výkonnou i soudní
-
-
státy rozvitého středověku
-
rozvoj klasické feudální ekonomiky
-
agrární charakter
-
beneficia (privilegia, zdroj příjmu vycházející ze zastávání úřadu), léna
-
panovník zeslábl na úkor moci jednotlivých feudálů → úděly
-
feudální politická rozdrobenost = oslabení centrální moci
-
feudálové spravovali své majetky samostatně → podobný aparát jako panovníci
-
intenzivnější zakládání měst
-
-
státy v době pozdního středověku (stavovské monarchie)
-
panovníkova moc je omezována privilegovanou částí občanů, tj. stavy
-
je to přechod od absolutní ke konstituční monarchii, ale historicky první
-
stát = samostatná právnická osoba
-
nositel suverenity = panovník + stavovský reprezentativní orgán (parlament, generální stavy)
-
právo branného odporu → v případě, že by panovník porušoval privilegia šlechty
-
výkyvy kolem pomyslné mocenské rovnováhy
-
ústřední orgány ovládli příslušníci šlechty a vysokého kléru
-
vznik orgánů ustanovených panovníkem
-
zdokonalování územní a místní samosprávy
-
společnost: duchovenstvo, šlechta, města
-