Základní okruhy - OPD

Duchovenstvo – organizovaný stav, politický vliv, rozsáhlý pozemkový majetek, vlastnilo určitá privilegia:

• Privilegium fori – vyjmutí ze světského soudnictví, duchovenstvo podléhalo pouze kanonickému právu a bylo souzeno církevními soudy

• Privilegium immunitatis

• Osvobození od placení dávek a poplatků

• Osvobození od vojenské služby

• Na církev se nevztahovalo právo odúmrti – církevní majetek zůstal navždy církevním

• Možnost vykonávat některé státní úřady – např. úřad kancléře

• Nejvyšší hodnostáři se mohli podílet na volbě krále

Šlechta – vyvinula se z královské družiny, dělení na vyšší (hrabata, baroni) a nižší (rytíři, zemani), taktéž nadána privilegii:

• Privilegium zastávat státní úřady

• Účast na volbě krále (pro vyšší šlechtice)

• Iudicium parium – právo být souzen pouze soudem sobě rovných

• Osvobození od placení daní ze svých dominikálů

• Právo vést soukromé války

• Právo branného odporu – při porušování udělených privilegií

Měšťanstvo – „městský patriciát“ – nejbohatší měšťané, představitelé cechů, města disponovala podílem na moci, bývala jim udělovaná privilegia (převážně ekonomická – právo trhu, právo várečné, mílové, mincovní)

Poddaní a nevolníci – ekonomicky či osobně závislé převážně venkovské obyvatelstvo (jako poddané nazýváme pouze ekonomicky závislé jedince, nevolníci byli navíc i osobně nesvobodní – pozn.), jim udělená půda – rustikál, šlechtická půda, na které pracovali – dominikál, odváděli feudální rentu (různé dávky a služby), iura bannaria – nutnost kupovat si zboží pouze od svého pána.

1. Charakteristika absolutistických monarchií

• panovník je suverénní osobností, ale i suverénním státním orgánem, soustřeďuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc (stojí mimo právní řád), moc je nedělitelná, jednotná a neomezená, ostatní orgány státní správy jsou panovníkovi podřízené = panovnická samovláda

• dědičný trůn, panovník jmenoval a odvolával členy st. aparátu, vrchní velitelé vojska, reprezentativní funkce navenek

• kumulovaná moc, centralizace, byrokratizace = proces stálého růstu počtu i vlivu byrokracie

• mizí obyčejové právo, pouze psané, vyhovující panovníkovi

• Francie 18. století, carské Rusko

• v Evropě charakteristické pro přechod k novověku, byrokratizující státní aparát, sjednocování práva (Německo: Zlatá Bula Karla IV., Říšské policejní zřízení, zemské míry = landfrýdy, Constitutio criminalis Carolina)

• příčinou vzniku absolutistických monarchií byly nové myšlenky, které přinesl humanismus, a změny v ekonomice, Evropa se dokázala vyrovnat s krizí feudální ekonomiky

• v 16. st. Nizozemí a Anglie nejvyspělejší, počátky kapitalismu

• po třicetileté válce (Vestfálský mír) absolutističtí panovníci upevnili feudální vztahy -> nevolnictví

• politické změny, oslabení moci šlechty

• Francie: Ludvík XIV.: „stát jsem já“, moc plně v rukou panovníka

• odlišná podoba v Anglii: Tudorovci, parlament zde neztratil hodnotu, šlechta oslabena vzájemnými boji, panovník vládl prostřednictvím parlamentu = dualistický absolutismus

• osvícenský absolutismus: vliv přirozenoprávní koncepce, byrokratická podobna státního aparátu, prostřednictvím st. orgánů zásahy do hospodářství, školství; panovník vydával zákony, neomezená moc -> efektivní změny, orgány fungovaly závisle na sobě -> státní mechanismus

• Německo: nejednotné, po třicetileté válce vznik knížecího absolutismu (15 st.), absolutisticky nevládl císař, pouze knížata v jednotlivých teritoriích, nejednotné právo = územní a právní partikularismus

• revoluce 1848/1849, omezení moci zeměpánů, Frankfurtská ústava

• Rakouské císařství: 1851 – 1859 neoabsolutismus = bachovský absolutismus (Alexandr Bach): zaveden silvestrovskými patenty, potlačení revolucí, návaznost na osvícenský, změny v zemědělství, státní správě (obec-okres-kraj-místodržitelství), zachována rovnost náboženství, ukončen po válce se Sardinií

• Rusko: carské samoděržaví, nezasáhla vlna revolucí, snahy o kodifikaci práva: Polnoje sobranije vsech zakonov (17. st.), Svod zakonov suščestvujuščich (19. st.) – pouze platné předpisy, právo administrativní, ústavní, finanční, trestné, soudní

• car hlavou protestantské církve, zřízeny úřady podřízené carovi, nejvyšší – senát: zákonodárná a soudní moc z pověření cara, vládl za něj v době jeho nepřítomnosti

• chybělo povědomí o nutné právní regulaci; dědictví, manželství a školství upravovala protestantská církev, 1846 kazuistický trestní zákoník, soudní reforma