Základní okruhy - OPD

Přirozenoprávní koncepce

• Racionální pojetí a chápání staré filosofie

• Snaha o vytvoření nových a kvalitnějších právních řádů

• Základem je římské právo a humanistické myšlení

Hugo Grotius

• ovlivnil přirozenoprávní koncepci

• stát je ryze pozemského původu a vzniká na základě společenské smlouvy

• základem práva je rozum

• v civilizacích jsou určité principy, nehledě na právo, které lez považovat za přirozené

Thomas Hobbes

• společenská smlouva, přirozený stav = stav války, pactum unionis, subjectionis

• ideál moudrého a spravedlivého panovníka

Přirozenoprávní koncepce vyžadovala dělbu státní moci (J. Locke a Ch. L. de), podíl obyvatelstva na řízení státních záležitostí a osobní svobodu

dopad na vývoj státu: proti absolutistickým formám vlády, opora v demokratizace, dělba moci, osobní svoboda jednotlivce, vznik konstitucionalismu (=vláda ústavy)

vymezení základních státních principů do ústav → ty byly schvalovány parlamenty (volenými)

nezávislé soudy oddělené od státní správy

dopad na vývoj práva: vznik velkých kodifikací v 18. a 19. století, obsahují přírodou daná a zdravým rozumem poznatelná práva

princip rovnosti před zákonem, proti feudálnímu uspořádání

moderní viz otázka č. 12: vznik velkých kodifikací v 18. a 19. století, obsahují přírodou daná a zdravým rozumem poznatelná práva; princip rovnosti před zákonem, proti feudálnímu uspořádání

feudální viz otázka č. 7

DOHLEDAT feudální právo?

různý vývoj v jednotlivých zemích, společné: národně osvobozenecká hnutí – „jaro národů“, odlišné požadavky – vytvoření vlastního státu nebo alespoň míra autonomie

snaha o likvidaci feudálních přežitků – důsledek průmyslové revoluce

nespokojenost s politickým uspořádáním – úsilí o získání politických práv

„odpor“ k vládnoucím dynastiím – právo národů na svobodu a samostatnost

národní, sociální, demokratická a ekonomická hlediska

Německo: snaha o omezení moci zeměpánů, zakotvení volebního práva, respektování občanských svobod, ustanoven Vorparlament -> ten svolal celoněmecký parlament, který přijal Ústavu, problém byl v rozsahu nové říše a ustanovení panovníka

maloněmci x velkoněmci (+ Rakousko) -> zvítězila velkoněmecká koncepce, avšak stanovené podmínky byly nepřijatelné pro Rakousko

1848: Základní práva německého národa -> Frankfurtská ústava (princip dělby moci: dvoukomorový parlament – zákonodárství, císař vykonává exekutivu prostřednictvím ministrů, říšský soud)

císařská koruna nabídnuta Prusku – odmítl – parlament se rozešel (zbytkový byl r. 1849 rozehnán) -> návrat postavení zeměpánů

přijata maloněmecká koncepce – 1849 Prusko, Hannoversko a Sasko: smlouva tří králů, později obnoven Německý spolek

kromě Rakouska byla překážkou obava Francie a Ruska z mocného sjednoceného Německa

Francie: 1830 červencová monarchie, ekonomický rozkvět, restaurace Bourbonů

nespokojenost se zahraniční politikou, červencová monarchie svržena

požadavek reformy volebního práva, demonstrace potlačena ozbrojenými složkami -> povstání, Ludvík Filip abdikuje a prchá

dekret o zrušení národních dílen – nezaměstnanost

prozatímní vláda, ústavodárné shromáždění – v listopadu 1848 ústava – II. Republika, Ludvík Bonaparte

nový volební zákon – vliv levice

Itálie: silná rozdrobenost, na Sicílii povstání proti Bourbonům – přijetí demokratické ústavy, odrtžení Neapole – ústava omezující moc panovníka, v Sardinii: Sardinský status = ústava: konstituční statut, zakotvení občanských svobod + sardinský panovník – velký význam

revolucionáři chtěli zakotvit občanská a politická práva, problém rakouské nadvlády na severu v Lombardii a Benátsku

risorgimento = hnutí za svobodu a národní jednotu Itálie

papež Pius IX. učinil reformy, které vzbudily očekávání od lidu a panovníky vedly ke změnám v uspořádání státních orgánů

sociální a politický útlak, snaha o sjednocení

motiv vytvoření republiky: Giuseppe Garibaldi (+Giuseppe Mazzini) – vůdce v partyzánské válce proti Francii a Rakousku (tzv. Rudé košile, pochod tisíce)

inspirace ve Vídni -> revoluce v Parmě, Modeně a Toskáně

neúspěšná válka za nezávislost, sever zůstal nepřipojen

r. 1849 Římská republika, později po obléhání kapitulovala, Neapol ovládl Sicílii

Viktor Emanuel II. (Sardinie) + Rakousko – mírová smlouva v Miláně

význam viz otázka č. 10

DOHLEDAT (děják), tercie/septima?