Základní okruhy - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Francie:
Deklarace práv člověka a občana (1789)
Code civil (původně Code Napoléon, 1804)
Code penal (trestní zákoník, 1810)
Rakousko:
Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch (ABGB, 1811)
Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě
-
Code civil (Code Napoleon) - sestaven za vlády Napoleona Bonaparte
-
nový občanský zákoník, přijat roku 1804
-
podařilo se sjednotit obyčeje; liberální zásady
-
znaky zákoníku: jasnost, přesnost, obecnost
-
nerovné právní postavení mužů a žen
-
rušil nerovnost postavení závislou na příslušnosti ke stavu
-
znal manželství, ne rodinu; obecné normy – nemá kazuistický charakter
-
široká možnost interpretace; neznal mezery v právu – soudce musel nalézt analogii
-
1. kniha – práva osob, převážně normy rodinného práva; koncepce rodinného práva byla založena na otcovské autoritě, manželka se ocitla v podřadném postavení, její majetek spravoval manžel, možnost rozvodu za přísných podmínek
-
2. kniha – vlastnické právo a věcná práva k věci cizí, revoluční ideje svobody vlastnictví se odrazily do jeho nového chápání – trvalosti nabytých práv a jeho omezení pouze zákonem
-
3. kniha – závazkové a dědické právo, inspirace římským právem, důraz byl kladen na respektování zůstavitelovy vůle, ten však mohl disponovat pouze omezenou částí (tzv. dispoziční podíl)
-
vymezení tří svobod – osobní, vlastnické, smluvní
-
zdroje: přirozené právo, římské právo, staré francouzské obyčeje
-
vliv na právo v řadě zemí západní Evropy (přímo zaveden v Belgii, Itálii, Španělsku), Latinské Ameriky a bývalých francouzských a belgických kolonií
-
prošel četnými novelizacemi, přesto přehledný a srozumitelný
Občanskoprávní kodifikace z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB)
-
německý Bürgerliches Gesetzbuch (1896) o švýcarský Zivilgesetzbuch (1907, 1911)
-
BGB: návrh občanského zákoníku z r. 1895 po přepracování říšský sněm schválil r. 1896, účinnost od r. 1900, patří k nejvýznamnějším občanskoprávním kodifikacím, obsáhlé a kvalitní dílo, inspirace pro zahraniční zákonodárce (Švýcarsko, Rakousko, Brazílie, Japonsko)
-
jiná legislativní technika, zcela nová systematika – uváděl ho rozsáhlý uvozovací zákon (218 čl.) a vlastní text sestával z pěti knih a 2385 §
1. kniha Všeobecná část (§ 1 – 240)
2. kniha Závazkové vztahy (§ 241 – 853)
3. kniha Věcné právo (§ 854 – 1296)
4. kniha Rodinné právo (§ 1297 – 1921)
5. kniha Dědické právo (§ 1922 – 2385)
-
prvky liberalismu 19. st. a pandektistiky (=historicko-právní německá škola) – vycházel z osvědčených principů: soukromé autonomie občana, smluvní svobody a ochrany soukromého vlastnictví
-
odlišnosti od francouzského občanského zákoníku: nová (z pandektistiky odvozená) systematika (zejména zařazení obecné části), forma – zákonodárce jej propracoval do všech podrobností