Smluvní řešení obchodních rizik

SMLUVNÍ ŘEŠENÍ OBCHODNÍCH RIZIK

SMLUVNÍ POKUTA

• V každém ujednání ohledně smluvní pokuty je nutno zkoumat samotnou strukturu – zda je přesně stanoveno v jakém případě má smluvní strana nárok na zaplacení smluvní pokuty, a zda je přesně stanovena její výše

• Pokud je smluvní pokuta stanovena neurčitě, nenaplňuje obligatorní znak právního jednání – určitý projev vůle, tudíž se k ní nepřihlíží – je zdánlivá

• Při stanovení určitosti/neurčitosti je tedy nutno přihlédnout ke všem možným okolnostem a skutečnostem (zdánlivost je nejradikálnějším řešením, nejtěžším následkem) – PJ je nutno vykládat spíše jako platné, než jako neplatné → zkoumáme např. zavedenou praxi mezi stranami, ustálenou praxí obecně apod.

• Při formulaci smluvní pokuty není vhodné používat slovo „penále“, dnes je využíváno pouze u specifických smluv dle NOZ

• Smluvní pokuta je absolutně objektivním institutem – nebere ohledy na subjektivní skutečnosti (na liberační důvody)

  • Např. „v případě hrubého/závažného porušení smlouvy“ → nejprve nutno zkoumat, zda termín „hrubé porušení“ nelze interpretovat z textu smlouvy, sama o sobě je však tahle formulace neurčitá – není jasné, co se hrubým porušením smlouvy myslí

    • Lepší formulace by vyžadovala doplnění, co se za hrubé/závažné porušení považuje (např. porušení konkrétního článku smlouvy apod.)

  • Např. „smluvní pokuta až do výše 100.000,- Kč“ → v tomto případě se způsob určení výše smluvní pokuty zdá být dostatečně určitý – je určen jak spodní limit (0 Kč), tak vrchní limit (100.000,- Kč) – oprávněný může požadovat plnění v rozsahu tohoto limitu, s čímž je případně povinný srozuměn, a současně zdá nejhorší možný následek – pokuta 100.000,- Kč (pokud by se dle jeho názoru jevila nepřiměřená dané situaci, bylo by vhodné využít institutu soudní moderace)

  • Např. „smluvní pokuta v minimální výši 5.000,- Kč“ → v tomto případě vrchní limit stanoven není, povinný tudíž neví, co může v případě porušení očekávat za následek – stanovení výše smluvní pokuty je tak ponecháno na vůli jedné ze stran

    • Tato formulace však není zdánlivá, jelikož obsahuje jakýsi způsob určení výše smluvní pokuty, i když za podmínek nepřiměřených – řešilo by se to pravděpodobně spíše z pohledu porušení veřejného pořádku a dobrých mravů – svévole jedné ze stran

  • Např. „porušení jakékoliv povinnosti vyplývající ze smlouvy“ → ohledně určitosti takovéhoto ujednání není judikatura ustálená, spíše je však možno se přiklánět k určitosti tohoto ujednání, jelikož slovo „jakékoliv“ sice zní jako velice zavádějící, avšak výsledná množina jakýchkoliv povinností vyplývá z rozhodné smlouvy, tudíž se dá tato formulace vykládat jako určitá (zahrnuje všechny ujednání v dané smlouvě)