Smluvní řešení obchodních rizik
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Např. „pozdní úhrada faktury“ → pojem faktura nutno specifikovat, jelikož si pod ním lze představit více dokumentů – výzva k plnění x doklad o zaplacení
Lepší formulace – „prodlení s úhradou smluvní ceny“, „pozdní úhrada smluvní ceny uvedené ve faktuře“ apod.
Např. „smluvní pokuta 0,1 za každý den prodlení“ → chybí uvedení jednotky (%) a také informace o tom, z čeho se tato pokuta vypočítává – 0,1 lze chápat taktéž jako 1/10 např. smluvní ceny, což by v procentech činilo 10 %, tudíž značný rozdíl od 0,1 %
Např. „v případě, že objednatel odstoupí, je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši … “ → není přesně specifikováno, od čeho objednatel odstoupí
V tomto případě však nelze toto ujednání vůbec vykládat jako stanovení smluvní pokuty, jelikož povinnost k úhradě není vázána na porušení povinnosti ze smlouvy, ale na terminaci závazku jednou ze stran
Interpretací lze dovodit, že se jedná spíše o ujednání odstupného (nutno zkoumat vůli stran tak, aby bylo jejich PJ pokud možno platné) = tzv. „zpoplatněné odstoupení“
V tomto případě by bylo na místě zkoumat také předsmluvní jednání stran – tedy co tímto ujednáním zamýšleli, čeho chtěli docílit
Pokud to neškodí ani jedné ze stran, může být smluvní pokuta podmíněna dalším právním jednáním (judikatura ovšem opět nestálá)
Smluvní pokuta může být vázána na porušení povinnosti k pravdivému prohlášení či k povinnosti mlčenlivosti aj. – jedná se o velmi praktické a velmi využívané ujednání
Smluvní pokuta může být za splnění určitých podmínek obsažena také v obchodních podmínkách, ale strany o tom musí být srozuměny (§ 1753 – zákaz překvapivých ujednání) – je nutno posuzovat jako platné, dokud nenalezneme důvod k zdánlivosti/neplatnosti (zejména judikát NS 33 Cdo 45/2017, který překonal judikát ÚS 3512/11)
Smluvní pokuta může být ujednána také v podobě ztráty bonusu (např. ztráta práva na poskytnutou slevu 10 %) – 31 Cdo 2674/2014
Ideální znění ujednání o smluvní pokutě:
„V případě, že dílo nebude provedeno řádně a včas, je zhotovitel povinen objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 50.000,- Kč.“
FINANČNÍ ZÁRUKA
Finanční záruku může poskytnout i jiná osoba než banka – např. mateřská společnost, úvěrové a spořitelní družstvo aj., v zásadě ji však poskytují bankovní instituce
Finanční záruka může zajišťovat i nepeněžitý závazek osoby (jedná se analogicky o stejnou situaci, jako by byla sjednána smluvní pokuta, za jejíž zaplacení ručí místo smluvní strany banka), ale tato záruka je vždy peněžitá (i když zajišťuje nepeněžitý závazek) – toto zajištění nepeněžitého závazku se využívá např. v souvislosti s veřejnými zakázkami (finanční záruka za poskytnutou nabídku např.)
Jedná se o situaci (§ 2034 + § 2035 NOZ):