Základní okruhy - OPD

Viz otázka č. 11

Viz otázka č. 12

Přirozenoprávní koncepce – ovlivněny římským právem a rozvojem humanismu, vrchol v 17. a 18. století

racionální pojetí umožňuje nové chápání staré filozofie: „přirozeným právem je ideální právo, které je nezávislé na státní moci a vyplývá z rozumu a podstaty člověka“

snaha o vytvoření nového a kvalitnějšího právního řádu

inspirace v recipovaném římském právu

vliv francouzského a nizozemského humanismu

viz otázka č. 12

přirozenoprávní kodifikace = zákony, souborně upravující občanské, obchodní a trestní právo

ve státech západní a střední Evropy (anglosaské právo se vyvíjelo vlastní cestou)

OBČANSKÉ ZÁKONÍKY – výsadní pozici měl francouzský občanský zákoník – platil i mimo hranice porevoluční Francie a výrazně ovlivňoval tvůrce pozdějších občanských zákoníků – obsah: v různé míře garantovaly rovnost občanů v soukromoprávních vztazích (ale s privilegovaným postavením mužů); smluvní svoboda (zaručení a ochrana soukromého vlastnictví; úprava rodinných a manželských vztahů)

OBCHODNÍ ZÁKONÍKY – upravovaly vztahy vznikající při podnikání a specifikovali postavení podnikatelských subjektů – obchodních, komanditních, akciových a podobných společností (pozdější předpisy pak i společností s ručením omezeným); měly navodit stav právní jistoty, v němž bude uplatněn každý oprávněný soukromoprávní nárok

TRESTNÍ ZÁKONÍKY – poskytovaly ochranu státnímu zřízení a státním orgánům a chránily jednotlivce - jeho život, osobní svobodu, zdraví, čest a majetek; přesná formulace jednotlivých skutkových podstat, uplatnění zásad zákonnosti, presumpce neviny, právo na obhajobu, zákaz retroaktivity; spolu s trestními řády, upravujícími řízení v trestněprávních věcech, se snažily minimalizovat nebezpečí zneužití trestní represe a docílit toho, aby byl potrestán pachatel každého trestného činu, ale zároveň aby nebyl odsouzen žádný nevinný; tresty v nich stanovené již neměly být jen odplatou, ale měly vést i k nápravě pachatele a měly výchovně působit na okolí

PROCESNÍ PŘEDPISY – vycházely z principu oddělení soudnictví od státní správy – záruka soudcovské nezávislosti; cílem soudního řízení bylo zjistit skutečný stav věci – zásada materiální pravdy, možnost přezkoumání rozhodnutí; předpisy poměrně často, z důvodu rychlého skončení řízení umožňovaly vydávat kontumační rozsudky (=rozsudek pro zmeškání: nedostaví-li se žalovaný bez důvodné omluvy k soudnímu jednání, pokládají se tvrzení obsažená v žalobě za nesporná a soud může rozhodnout podle nich); kodifikace vznikaly už ve středověku a na počátku novověku ( př. Zemská zřízení, hrdelní řády), ale přirozenoprávní kodifikace si nekladly za cíl jen sepsat, částečně vylepšit a petrifikovat platné právo - chtěly vytvořit od základu nové, kvalitnější a logičtější právo

znamenaly významný mezník ve vývoji práva, neboť změnily pojmová východiska, o něž se právo opíralo – při jejich aplikaci došlo téměř v celé Evropě k prosazení principů právního státu

významné kodifikace:

• Německo:

  • Codex Maximilianeus Bavaricus Civilis (1765) – kodifikace občanského práva hmotného

  • Allgemeines preußisches Landrecht (APLR, 1794) – souhrn veškerého pruského práva