Základní okruhy - OPD

• americký prezident Woodrow Wilson r. 1918 deklaroval nutnost vzniku organizace, která by zaštiťovala mezinárodní právo či územní suverenitu jednotlivých členských států, po první světové válce

• vzešla z vlny pacifismy převládajícího v západní Evropě a USA po 1. sv. v.

• cílem byla demilitarizace a prevence proti válečným konfliktům, světový mír

• vrchol integračních poválečných snah, vzešla z výsledků Versailleské mírové konference 1919

• r. 1920 vešel v účinnost Pakt společnosti národů – základní dokument, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, schválen na pařížské mírové konferenci

• 43 zakládajících členů

• Německo členem od r. 1926 do 1933, Sovětský svaz byl jako jediná země vyloučen

• sídlo v Ženevě, Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti (=smírčí soud) v Haagu

• vůdčí roli měly VB a Francie, USA nebyly členem

• orgány: Shromáždění, Rada a Stálý sekretariát

• problém nastal při nástupu fašismu, španělské občanské válce a Mnichovské dohodě + situace v Japonsku – neexistoval orgán, který by řešil tyto situace – fatální chyba

• menší státy neměly podíl na rozhodování, nevyřešena otázka zbrojení, chyběly donucovací prostředky

• položila základ vzniku budoucí mezinárodní organizaci zabývající se bezpečností, aktivita v hospodářské oblasti

• formální zánik r. 1946 (fakticky začátkem 2. sv. v.), na její činnost navázala OSN

1. Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945

Poválečný vývoj v Evropě se nesl ve znamení mocenského soupeření mezi USA a SSSR. Neshody mezi jednotlivými velmocemi se týkaly zejména poválečného uspořádání Německa. Hospodářsky vyčerpaná Evropa nechtěla další válku, proto volala hlavně po zajištění bezpečnosti.

• Důvody pro hlubší evropskou integraci:

  • zabezpečení míru na evropském kontinentě

  • překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur

  • umožnění společného trhu jakožto prostředku ke zvyšování hospodářského blahobytu

• Roli hlavního hybatele integrace převzal po Aristide Briandovi Winston Churchill, který ihned po válce zdůrazňoval myšlenku vytvoření federace nekomunistických států na svém projevu r. 1946 v Curychu

• nutnost zlepšení hospodářské situace v Evropě -> Marshallův plán = Plán evropské obnovy

• r. 1947 projev ministra zahraničí USA Marshalla na Harvardu, plán zamítnut východním blokem -> pozdější ekonomický úpadek

• realizace 1948 – finanční podpora: obnova průmyslu, zemědělství, mezinárodního obchodu

• rozdělení Evropy na východní a západní, bipolarita světa = USA vs. SSSR

• k realizaci plánu vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), později Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

• 1948 Haagský kongres: účast Churchilla (předsedal), Adenauera a dalších zástupců zemí

• Churchill ve svém projevu v Haagu vznesl požadavek na vznik hospodářské a politické unie -> Rada Evropy – tzv. Londýnská smlouva (statut Rady Evropy)

• sídlo ve Štrasburku jako důkaz smíření Francie s Německem, protože o něj dříve tyto země soupeřily

• 47 členských států

• Rada Evropy funguje na rozdíl od EU na mezivládním principu – není nadřazena členským státům

• jedním z orgánů Rady Evropy je Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku

• r. 1948 Bruselský pakt – VB, Fr + Benelux: první vojenský pakt, účelem byla vzájemná obrana proti případnému napadení Německem, vznik Západní unie, přistoupila Itálie a SRN

• po vzniku NATO ztrácí Západní unie význam

• r. 1949 Severoatlantická smlouva – vznik NATO: mezinárodní vojenská organizace, role ve studené válce

• r. 1955 Varšavská smlouva = Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – východní blok jako protiváha Západoevropské unie a NATO, vojenský pakt

• organizace vznikaly z důvodu obav z 3. sv. v. jako prevence