Základní okruhy - OPD
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
americký prezident Woodrow Wilson r. 1918 deklaroval nutnost vzniku organizace, která by zaštiťovala mezinárodní právo či územní suverenitu jednotlivých členských států, po první světové válce
-
vzešla z vlny pacifismy převládajícího v západní Evropě a USA po 1. sv. v.
-
cílem byla demilitarizace a prevence proti válečným konfliktům, světový mír
-
vrchol integračních poválečných snah, vzešla z výsledků Versailleské mírové konference 1919
-
r. 1920 vešel v účinnost Pakt společnosti národů – základní dokument, kterým se členské země zavazovaly k dodržování pravidel mezinárodní spolupráce a bezpečnosti, schválen na pařížské mírové konferenci
-
43 zakládajících členů
-
Německo členem od r. 1926 do 1933, Sovětský svaz byl jako jediná země vyloučen
-
sídlo v Ženevě, Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti (=smírčí soud) v Haagu
-
vůdčí roli měly VB a Francie, USA nebyly členem
-
orgány: Shromáždění, Rada a Stálý sekretariát
-
problém nastal při nástupu fašismu, španělské občanské válce a Mnichovské dohodě + situace v Japonsku – neexistoval orgán, který by řešil tyto situace – fatální chyba
-
menší státy neměly podíl na rozhodování, nevyřešena otázka zbrojení, chyběly donucovací prostředky
-
položila základ vzniku budoucí mezinárodní organizaci zabývající se bezpečností, aktivita v hospodářské oblasti
-
formální zánik r. 1946 (fakticky začátkem 2. sv. v.), na její činnost navázala OSN
Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945
Poválečný vývoj v Evropě se nesl ve znamení mocenského soupeření mezi USA a SSSR. Neshody mezi jednotlivými velmocemi se týkaly zejména poválečného uspořádání Německa. Hospodářsky vyčerpaná Evropa nechtěla další válku, proto volala hlavně po zajištění bezpečnosti.
-
Důvody pro hlubší evropskou integraci:
zabezpečení míru na evropském kontinentě
překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur
umožnění společného trhu jakožto prostředku ke zvyšování hospodářského blahobytu
-
Roli hlavního hybatele integrace převzal po Aristide Briandovi Winston Churchill, který ihned po válce zdůrazňoval myšlenku vytvoření federace nekomunistických států na svém projevu r. 1946 v Curychu
-
nutnost zlepšení hospodářské situace v Evropě -> Marshallův plán = Plán evropské obnovy
-
r. 1947 projev ministra zahraničí USA Marshalla na Harvardu, plán zamítnut východním blokem -> pozdější ekonomický úpadek
-
realizace 1948 – finanční podpora: obnova průmyslu, zemědělství, mezinárodního obchodu
-
rozdělení Evropy na východní a západní, bipolarita světa = USA vs. SSSR
-
k realizaci plánu vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), později Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
-
1948 Haagský kongres: účast Churchilla (předsedal), Adenauera a dalších zástupců zemí
-
Churchill ve svém projevu v Haagu vznesl požadavek na vznik hospodářské a politické unie -> Rada Evropy – tzv. Londýnská smlouva (statut Rady Evropy)
-
sídlo ve Štrasburku jako důkaz smíření Francie s Německem, protože o něj dříve tyto země soupeřily
-
47 členských států
-
Rada Evropy funguje na rozdíl od EU na mezivládním principu – není nadřazena členským státům
-
jedním z orgánů Rady Evropy je Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku
-
r. 1948 Bruselský pakt – VB, Fr + Benelux: první vojenský pakt, účelem byla vzájemná obrana proti případnému napadení Německem, vznik Západní unie, přistoupila Itálie a SRN
-
po vzniku NATO ztrácí Západní unie význam
-
r. 1949 Severoatlantická smlouva – vznik NATO: mezinárodní vojenská organizace, role ve studené válce
-
r. 1955 Varšavská smlouva = Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – východní blok jako protiváha Západoevropské unie a NATO, vojenský pakt
-
organizace vznikaly z důvodu obav z 3. sv. v. jako prevence