Základní okruhy - OPD

s rostoucím vlivem městské buržoazie a sociálním změnám dochází k bojům za nové společenské uspořádání, šlechta ztrácí podíl na moci, dochází k revolucím

snahy o omezení středověkých výsad, absolutistické vlády a náboženského útlaku

prosazení rovnosti a vlády práva, nastolení konstitučních režimů

revoluce měly v různých zemích různý charakter, společná byla snaha středních vrstev prosadit svůj podíl na moci

Nizozemsko: rozvinuté, patřilo Španělsku, které požadovalo vysoké daně (španělský král Filip vypsal zvláštní daň na obchod a prodej nemovitostí – tzv. Alcabala), omezení moci šlechty ve správě

vysoká a nižší šlechta uzavírají tzv. Svaz kompromisu, tedy jakýsi „politický program“, španělský král chce obnovit absolutismus, tzv. Gentské smíření – dohodu o jednotném postupu

r. 1581 vznikají ze severních provincií tzv. Spojené nizozemské provincie – Španělsko je však uznává až Vestfálským mírem, důsledkem revoluce bylo odcizení jihu a severu -> 1830 vznik nezávislé Belgie

Anglie: panovník limitován parlamentem, ekonomický rozmach, rozvoj námořního obchodu -> vzestup moci buržoazie, král Jakub I. Stuart – pro absolutismus bez parlamentu – spory

Karel I. – finance na vedení válek -> požadavek na parlament, ten předložil Petition of Rights (omezení některých králových práv a obhájení parlamentních výsad) - král ji přijal, ale roku 1629 parlament rozpustil a vládl bez něj až do roku 1640

po Cromwellově smrti: Bredská deklarace – restaurace Stuartovců a nástup Karla II. na trůn

důsledek: posílení moci parlamentu, oslabení moci panovníka, spojení Anglie a Skotska

r. 1679: Habeas Corpus Act – nikdo nemůže být zatčen a vzat do vazby bez soudního vyšetřování, zatčení smí být provedeno jen na základě písemného příkazu, zatčenému musejí být sděleny důvody a bylo stanoveno, že výslech proběhne nejpozději do 24 hodin od zatčení

r. 1689: Bill of Rights – písemné potvrzení práv anglického parlamentu, král nesmí bez souhlasu parlamentu zvýšit daně, poslanec parlamentu se zodpovídá výlučně a jen před parlamentem a ne před králem či královskými soudy (poslanecká imunita), král smí mít v dobách míru vojsko jen se souhlasem parlamentu

USA: v 18. st. revoluce proti Anglii, kolonie platily daně (Townshend Act – zdanění skla, papíru, cukru), ale neměly žádnou moc -> 1773 bostonské pití čaje

r. 1774 první kontinentální kongres, r. 1775 vznik koloniální armády – George Washington – první boje

4. 7. 1776 Deklarace nezávislosti (autorem Thomas Jefferson), kolonisté vypovídají věrnost anglickému králi, argumentem bylo, že nedodržuje-li král základní práva jako život, svoboda či budování štěstí, má lid právo hledat jinou formu vlády – dochází k válce o nezávislost (do roku 1783), kdy Spojené království uznalo suverenitu USA Pařížskou smlouvou (zlomovým momentem bitva u Saratogy).

1. 3. 1781 první ústava USA: Články konfederace; ústava z r. 1787 – federace

inspirace pro VFR a Deklaraci práv člověka a občana

1848/1849: revoluce ukázaly na zaostalost habsburské monarchie v mnoha směrech, neefektivní robota omezovala rozvoj výroby a obchodu, zastaralé cechy, absolutismus bránil rozvoji intelektuálního a politického života, nacionalismus, požadavek demokratizace volebního systému (účast lidu na vládě), neoabsolutismus, tendence ke sjednocení