Základní okruhy - OPD

1. Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období

• r. 1919 – jednání o poválečném uspořádání Evropy ve Versailles započata 18. 1. 1919, účast 27 států a 5 britských dominií (Indie, Kanada, Nový Zéland, Austrálie a jižní Afrika), nezúčastnilo se Rusko, Německo bylo přizváno později

• hlavní slovo měly VB, USA, Francie, Itálie a Japonsko – tzv. státy mající zájmy všeobecného charakteru, druhou kategorii tvořily státy mající zájmy dílčího charakteru – např. Československo; skupina států, které přerušily diplomatické styky s Německem a skupina neutrálních států

• zástupci zemí: DOHLEDAT (děják)

Samotná jednání však probíhala především mezi pěti mocnostmi. Georges Clemenceau (francouzský premiér) prohlásil, že „velmoci, které postavily do boje 12 milionů mužů a rozhodly válku, mají nesporné právo rozhodovat i o míru.“

Jednotlivé delegace byly vedeny ministerskými předsedy a ministry zahraničí (vyjma USA, které byly zastoupeny prezidentem Wilsonem). Rozdílná byla pochopitelně i jejich stanoviska k řešení nastalé situace:

• USA – „usmíření, překonání rozdílů mezi vítězem a poraženým“

• Francie – co nejtvrdší podmínky pro Německo, reparace, demilitarizace

• VB – mocenská rovnováha, prosperita Německa

Katastrofální stav německé armády donutil Německo souhlasit – 28. 6. 1919 došlo k podpisu Versailleské smlouvy (tvrdé podmínky):

• Francii vrátit Alsasko-Lotrinsko (získané po prusko-francouzské válce)

• Okupace levého břehu Rýna na 15 let, pravý břeh: 50 km široké demilitarizované pásmo

• Pomořansko, Poznaňsko obnovenému Polsku, Hlučínsko Československu

• Ztráta všech kolonií

• Zrušení všeobecné branné povinnosti o profesionální armáda 100 000 mužů

• Redukce válečného loďstva o zákaz letectva o rozpuštění generálního štábu

• Reparace – finanční náhrady za způsobené škody (do 1921 zaplatit 20 mld. marek)

• 10 let dodávat uhlí Francii, Itálii, Belgii

• Odevzdat část obchodního loďstva

• Zabavení veškerého majetku v zahraničí

Smlouvy s poraženými státy:

Saintgermainská smlouva s Rakouskem – 10. 9. 1919

• potvrzení Rakouska a nezávislosti nástupnických států – Československa, Maďarska a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, placení válečných reparací o zákaz spojení s Německem, armáda do 30 tisíc vojáků, územní ztráty (ve prospěch Itálie, Rumunska, Polska a Československa)

Trianonská smlouva s Maďarskem – 4. 6. 1920

• ztráta 70% území a 60% obyvatelstva, reparace, omezení armády na 35 tisíc

Sévreská smlouva s Tureckem – 10. 8. 1920

• ztráta skoro 4/5 území – odpor generality v čele s Mustafou Kemalem – Atatürkem, revidována v Lausanne roku 1923

Neuillyská smlouva s Bulharskem – 27. 11. 1919

• ztráta území ve prospěch sousedů, reparace, redukce armády

1. Společnost národů a její role v meziválečném období