FRANCIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
s církví – až Filip I. (1060-1108) podstatně rozšířil královskou doménu, ke konci 12. st. králové
využívají síly rostoucích měst k boji za centralizaci moci
• Ludvík VI. začal válku za obnovení posílené královské moci – důležitým prostředkem
prosazení vazalských svazků, měla k němu sloužit i legenda o zázračné moci králů léčit
kurděje, i sňatková politika
• definitivní upevnění královské moci za Filipa II. Augusta a Filipa IV. Sličného – konflikt
s papežem (Bonifácem VIII.) – vyslovil v bulle Unam sanctam (1302) požadavek podřízenosti
všech křesťanů papeži jako podmínku spasení
Královská rada
• v období feudální rozdrobenosti se postupně vyvíjelo postavení dalších složek státního
mechanismu – především vznikla královská rada
• složená z dvorských funkcionářů
o senešal = spravoval zejména finance, stál v čele královského vojska – úřad zrušen
Filipem II. – funkci vrchního velitele přebral conéctable
o cancelarius = kancléř – řídil královskou kancelář – vydával listiny jménem krále,
přikládal k nim pečeť, vykonával soudnictví a pokud král soudil sám, poskytoval mu
právní rady
o camerarius = komorník – správce královského dvora a osobní pokladny
• od dřívější kurie se lišila tím, že osobní složení záviselo na vůli krále – vybíral hodnostáře z řad
velkých feudálů i z rytířů/duchovních s právnickým vzděláním/soudní praxí
STAVOVSKÁ MONARCHIE
• především změna králova postavení – vznikají další orgány, zejména generální stavy
• 13. st. – dovršeno sjednocení (připojena hrabství Champagne, Lil e, Chartres, Douai; předtím
již králi připadli Mácon, Septimánie, Poitiers, Auvergne)