OPD krátké otázky vypracované

- vojenská reforma (1864) – přezbrojení a všeobecná vojenská povinnost

- městská reforma (1870) – organizace městské samosprávy

1. Samoděržaví

- absolutistická vláda v Rusku, kde byly veškerá moc soustředěna do rukou cara, jemuž napomáhal silný policejní aparát, budována od 16. století, završeno za vlády Petra I.

1. Manifest o státním zřízení v Rusku

- v době největší revoluční aktivity vydává car 17. 10. 1905 manifest o zdokonalení státního zřízení, ve kterém sliboval přeměnu Ruska na konstituční monarchii, zřízením Státní dumy, respektování občanských práv a svobod (ale pouze k uspokojení lidí)

1. Jakou působnost měl korunní tribunál v Polsku

- zřízen 1578, jakožto nejvyšší soud pro šlechtu; k němu se bylo možno odvolat od soudů zemských, starostenských, podkomořských a wiecových. Jako první instance rozhodoval o žalobách vznesených proti starostům pro zneužití úřední moci; skládal se z maršálka a přísedících (byli voleni na sněmících)

1. Co bylo významné v Polsku

- specifický hospodářský a politický vývoj způsobil, že se stavovská monarchie nevyvíjela do absolutní monarchie, ale do šlechtické demokracie a později do šlechtické oligarchie. Nedošlo ke spojení měšťanstva a nižší šlechty, zainteresovaných na centralizovaném státě. Feudálové vystupovali jako jednotný stav a nedovolili panovníkům získat rozhodující vliv na vývoj v zemi

1. Radomská konstituce= Nihil Novi (1514)

   - sněm moc zák., rozhoduje o válce a míru, kontrola krále, volí členy st. Orgánů. Usnesení sněmu = konstituce

2. Něšavská statuta (1454)

   - král přiznal sněmíkům zák. moc = počátek šlechtické demokracie

3. Jindřichovské články 1573

   - likvidace moci krále, o všem rozhoduje sejm

4. Polský sněmík

- orgán šlechtické samosprávy a moci v Polsku. Scházely se zpravidla před zasedáním Sněmu valného (od 2. poloviny 15. století) – šlechta volila své zástupce na sněm a usnášela se na instrukcích, kterými se byli povinni jejich zástupci řídit při jednáním sněmu. Po skončení Valného sněmu referovali delegáti o průběhu a výsledcích jednání na tzv. relačním sněmíku

1. Komu bylo určeno a co zaručovalo Košické privilegium

- 1374 v Polsku, šlechta jako celek byla osvobozena od všech povinností vůči státu s výjimkou nepatrné daně a povinnosti vojenské, kterou měl šlechtic povinnost vykonávat na vlastní náklady v případě obrany země, za výpravy do zahraničí mu náležela náhrada a určitá privilegia

1. Co je to kapturový proces v Polsku

- v době interregna (kde nevládl král), zastavovaly všechny soudy činnost; aby bylo možno v takových případech zachovat bezpečnost, volily sněmíky na dobu interregna soudy mimořádné – kapturové

1. Květnová ústava 1791

   - zrušeno liberum veto, zákaz konfederací

2. Dělení Polska

- a) 1772 – mezi Rusko, Prusko a Rakousko, b) 1793 – mezi Prusko a Rusko, c) 1795 – mezi Prusko, Rusko a Rakousko a tím zaniklo Polsko jako samostatný stát