6. Právní vědomí - v odrážkách

PRÁVNÍ VĚDOMÍ

Pojem právní vědomí

Právní vědomí je souhrn představ o právu a názorů na právo1. Je to projekce právních norem do lidského vědomí. Právní vědomí je zprostředkovatel mezi objektivním právem a právním chováním2.

Aspekty právního vědomí:

• právní vědomí – dnes nejčastěji používaný termín v evropské i americké právní sociologii a teorii práva,

• smysl nebo cit pro spravedlnost – zčásti se s ním setkáme v angloamerické sociologii práva,

• právní cítění – zdůrazňuje emocionální rozměr právního vědomí,

• morální postoje společenství - vystihuje specifičnost právního vědomí určitého společenství,

• intuitivní právo – zdůrazňuje přirozený, předrozumový obsah právního vědomí3

Lidé se v každodenním životě většinou chovají podle práva, protože v sobě mají povědomí o právu a jisté morální zásady.

Faktory ovlivňující utváření právního vědomí4

• Biogenní faktory – nejvýraznější; faktor věku a pohlaví

• Psychogenní faktory – vychází z lidské psychiky a jsou důležité pro konkrétního jedince

• Sociogenní (sociální) faktory – ovlivněno sociálním prostředím, ve kterém se jedinec nachází

Dvě koncepce právního vědomí:

1. Evropský koncept právního vědomí

- zavedl ho rakouský právní sociolog Eugen Erhlich

- vychází z „živého práva“

- tři okruhy témat: 1. znalost právních norem

2. ohodnocení platných právních norem

3. představy dobrého nebo žádoucího práva

- zákon jako základní pramen práva -> neznalost zákona neomlouvá

- důležité je zveřejňování zákonů, každý by se měl aktivně zajímat o právo5

1. Americký koncept právního vědomí

- navazuje na myšlenky Roscoe Pounda

- vnímají právo jako prostředek k udržení společenské rovnováhy

- co lidí dělají a říkají o právu

- „způsob, jakým lidé vnímají ’přirozené’ a normální způsoby, jak zajišťovat záležitosti, vzorce mluvení a jednání“6

Složky právního vědomí:

• poznávací

• hodnotící

• volní

Jozef Prusák rozlišuje:

1. právní vědomí de lege lata – znalost práva

2. právní vědomí de lege ferenda – hodnocení práva (např. spravedlivé/nespravedlivé)

3. právněhistorické vědomí – obrací se k dřívějším právním úpravám, má informační i hodnotící charakter7

a) znalost práva:

- názory a představy, co je podle práva dovoleno a co je zakázáno

- právní vědomí je především vědomím o existenci práva, neznamená to nutně znalost práva8

- příčinou nízké znalosti práva je to, že narůstá počet právních předpisů a jejich častých změn9

- tradiční legislativa je založena na předpokladu, že po schválení a publikaci právního normativního aktu automaticky dochází k šíření jeho obsahu ve veřejnosti, ale tento předpoklad se empirickými výzkumy nepotvrdil10

(V Anglii například v roce 1962 zjistili, že pouze 16% Angličanů vědělo, že pokus o sebevraždu již není v Anglii trestným činem podle zákona o sebevraždě, který byl přijat v předchozím roce.)