Semináře kompletní výpisky

SOUKRMÉ A VEŘEJNÉ PRÁVO

Právo se člení na jednotlivá právní odvětví

Mezi kritéria členění patří:

• předmět právní regulace (úpravy)

• způsobilost určitého odvětví tvořit vlastní právní zásady (tzv. odvětvové zásady)

• způsobilost odvětví formulovat vlastní obecnou část

• vlastní teorie odvětví

• způsobilost vstupovat do funkčních vazeb s jinými odvětvími

Diferenciace práva na právo soukromé a veřejné

Právní doktrína rozlišuje 3 základní teorie:

1. Zájmová teorie (kritérium zájmu: zájem soukromý x zájem veřejný)

2. Mocenská teorie (kritérium uplatnění veřejné moci)

3. Organická teorie (kritérium tzv. „veřejného svazu“)

Zájmová teorie

Spočívá na základním kritériu zájmu, který hraje rozhodující roli. Vychází z teze, že:

• veřejné právo chrání zájmy veřejné

• soukromé právo chrání zájmy soukromé

• Veřejným zájmům se přikládá větší hodnota než zájmům soukromým. Limitace této teorie spočívá v tom, že je problematické začasté rozlišovat soukromý a veřejný zájem.

• Povahu této teorie vyjadřuje Ulpianus: „publicum ius est, quod ad statum rei Romanae spectat, privatum quod ad singulorum utilitatem“ (Veřejné právo je to, které se týká římského státu, soukromé to, které je ku prospěchu jednotlivců).

Mocenská teorie

Rozlišuje soukromé a veřejné právo podle kritéria uplatnění veřejné moci v konkrétním vztahu:

• V soukromoprávní sféře mají osoby rovné postavení, což se projevuje v tom, že jeden subjekt nemůže jednostranně a autoritativně určovat práva a povinnosti.

• Ve veřejnoprávní sféře se projevuje zákonem přesně vymezené nadřazené postavení nositele veřejné moci, který v mezích zákona a způsoby, které zákon předvídá, autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob.

Organická teorie

Její podstata spočívá na kritériu veřejného svazu:

• veřejnoprávní jsou takové vztahy, v rámci nichž jeden z účastníků vystupuje v tomto právním poměru z důvodu výkonu funkce veřejného svazu nebo z důvodu své příslušnosti k některému veřejnému svazu (veřejnoprávní korporaci).

• soukromoprávní jsou vztahy, jejichž účastníci do nich vstoupili nezávisle na charakteru veřejnoprávní korporace, resp. nezávisle na příslušnosti k veřejnoprávní korporaci.

• Slabinou této teorie je určení toho, co je veřejným svazem, resp. veřejnou korporací (např. politické strany).

• zásadní význam spočívá především pro režim přezkumu rozhodnutí správních orgánu, resp. pro určení civilní soudní pravomoci nebo pravomoci správních soudů:

  1. jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, věc znovu projedná na návrh obecný soud v civilním řízení soudním,

  2. jde-li o rozhodnutí správního orgánu ve veřejnoprávní věci, rozhodnutí přezkoumá správní soud.