Semináře kompletní výpisky

- formulované literaturou (např. zásada relativizace právnických osob)

- zdroje historické (římské právo aj.; např. zásada nemo turpitudinem suam allegare potest)

- zdroje srovnávací (cizí právní řády, judikatura, literatura), např. zásada transparentnosti, zákazu zneužití práva

Podle mechanismu působení:

- východiskové (zásada legitimity)

- cílové (zásada proporcionality)

- procedurální (zásada demokratismu)

Podle rozsahu působení

- obecné (např. zásada právní jistoty)

- soukromého práva (např. zásada nepravé zpětné účinnosti)

- průřezové (např. zásada dispozitivnosti)

- pododvětvové (např. ochrana nájemců)

- pododvětvově průřezové (např. zásada pacta sunt servanda, ochrany slabší strany)

Podle trendu (orientace) působení

• Extenzívní (např. zásada autonomie vůle)

• Restriktivní (př. z. zákazu zneužití subjektivních práv)

Vymezení jednotlivých zásad

• Zásada individuální autonomie – autonomie vůle

• Vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno

• Zásada dispozitivnosti

• Zásada demokratismu soukromého práva

• Zásada ekvity: zásada dobrých mravů, zásada zákazu zneužití subjektivních práv

• Zásada jistoty soukromoprávního obratu (dobrá víra, lex in retro non agit, ochrana nabytých práv..)

• Zásada prevence

• Zásada vigilantibus iura scripta sunt

Další zásady – buď nově formulované, zatím nestabilizované, nebo všeobecně nepřijímané..

• Zásada veřejného pořádku

• Zásada legitimního očekávání

• Zásada ochrany práv slabší strany smlouvy (rovnost kontra vyvažování)

Zásada autonomie vůle

• Přímý odraz svobody individua

Dvě dimenze:

• Pasivní (objektivním právem vytvořený rámec pro svobodné chování osob)

• Aktivní (autonomie vůle jako předpoklad rozumové a volní interakce osob v režimu občanského práva)

Projevy autonomie vůle v občanském právu:

1. Autonomie volby učinit jednání či nikoli

2. Autonomie volby adresáta jednání

3. Autonomie volby obsahu jednání

4. Autonomie volby formy jednání

Zásada „Vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“

• Jde o právní techniku (metodu), realizující primární místo svobody osoby v systému (soukromo-)občanskoprávní regulace

• Ústavní výraz v čl. 2 odst. 3 a contrario čl. 2 odst. 2 Listiny

• Řeší proces odvozování právního postavení osoby v soukromém právu, jakož i relevanci právem výslovně neregulovaného chování

Zásada dispozitivnosti

• Je odvozena z autonomie vůle a „vše je dovoleno., co není zákonem zakázáno“

• Řeší možnost autonomní tvorby právních vztahů jejich účastníky (v tomto smyslu metoda regulace)

• Identifikace ustanovení dispozitivní povahy:

• Limity dispozitivnosti (§ 1 odst. 2 ObčZ): výslovný zákonný zákaz, porušení dobrých mravů, veřejného pořádku, práva postavení osob.

• Absolutní práva:

  • zásada kogentnosti (§ 978 ObčZ)

• Relativní majetková práva:

  • Zásada dispozitivnosti