Recenze Příběhy jedné noci - Peter Hoeg

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Severská literatura od roku 1960 II (Dánsko, Finsko, Island)

jarní semestr 2016

Jakub Večeřa

Recenze: Příběhy jedné noci. Láska bez kousku sentimentu

UČO: 438772

Příběhy jedné noci – tak se jmenuje dílo jednoho velice úspěšného dánského spisovatele Petera Høega. Tento autor, který je v současnosti považován také za jednoho z nejúspěšnějších, neanglicky píšících spisovatelů, čímž se může řadit k osobnostem jako Umberto Eco, se narodil v roce 1957. Samotnou literaturu sice studoval, jeho cesta k ní však vedla přes mnohé jiné povolání, kterými bylo například herectví, žonglérství, působil i jako námořník. Do podvědomí čtenářů se dostal v roce 1988, kdy vydal román Představy o dvacátém století, kterým doslova odstartoval svoji hvězdnou kariéru, kterou svými dalšími díly, mezi které se řadí Příběhy jedné noci, Až nadejde čas, Tichá dívka, Cit slečny Smilly pro sníh a další, jen potvrdil. Høegovy knihy jsou překládány do mnoha jazyků a jeho úspěch dokazují i čtenáři, konkrétně u knihy Cit slečny Smilly pro sníh, u níž bylo prodáno kolem čtyř milionů výtisků.

Høeg jako talent v očích kritiků

Nemusí být vždy pravidlem, že popularita autorových děl je přímo úměrná jeho kvalitám a nadání samotného spisovatele. V tomto případě ovšem Høegův literární přínos potvrzují i samotní kritici, kteří se zasazovali o jeho nominaci na samotnou Nobelovu cenu. Je držitelem několika literárních cen a o jeho tvorbu se zajímají také filmoví režiséři.

Jeho druhé dílo Příběhy jedné noci z roku 1990 se od ostatních mírně liší tím, že je složeno z několika zdánlivě samostatných příběhů, které ovšem mají cosi společného. Přinejmenším je to fakt, že se všechny odehrávají v jeden čas, a to v noci 19. března roku 1929. 8 příběhů lidí z různých koutů zeměkoule – z Kodaně, Lisabonu, Paříže, ale i jiných. Knihu zahajuje povídka s názvem Cesta do temného srdce - příběh pojednávající o slavnostním otevření jedné z nejdelších železnic, která se nachází v Africe a kterou samotný belgický král prohlásil za osmý div světa. Při této velkolepé události byl i Dán David Rehn, bývalý matematik, jakožto jeden ze tří cestujících, kteří se vydali na úplně první cestu vlakem po nově zbudované železniční trati. Jde o tři vysoce postavené muže, hledající v cestě noční krajinou pravdu a upřímnost, zároveň však vědí, že se jejich vlak má u jednoho z mostů zřítit. Ve vlaku s nimi totiž cestuje i černošská dívka Lueni z Ugandy, která má na svědomí odstranění mostních podpěr. Jak tato cesta může dopadnout?

Onou černošskou dívkou Høeg symbolizoval utrpení, které je neviditelným symbolem výstavby oné významné železnice, na které se v ukrutných podmínkách z donucení podílelo několik tisíc Afričanů a evropských trestanců. V povídce tak staví do kontrastu „osmý div světa“ s temnou, odvrácenou stranou, která zbudování železnice předcházela.