OPD shrnutí otázek

6. Lenní systém
- základy ve Francké říši 8.-9.st.
- 3 typy léna (půda, úřad, právo) – prekarium (dočasné vlastnictví), beneficium (doživotně/časově omezeno), feudum (dědičné)
- Anglie (vazal mého vazala je mým vazalem) x kontinentální Evropa (vzala mého vazala není mým vazalem)
- lenní přímus – SŘŘ, povinnost panovníka „do roka a do dne“ udělit uprázdněné léno jinému vazalovi (nemohl koncentrovat půdu a moc ve svých rukou, na rozdíl od Francie)
- princip subfeudace – vazal dá kus svého jemu podřízenému vazalovi (tvorba pyramidy)
- felonie – věrnost mezi vazalem a seniorem
- upraven v Sachsenspiegel a Libri feudorum

7. Nacistické právo
- dvojkolejnost právního řádu – klasický + „zájem německého národa“
- opovržení principem rovnosti před zákonem
- tvorba zákonů účelová
- předpisy vydává říšská vláda nebo Führer
- starší normy přejaty, ale chápány „jinak“ – např.“dobré mravy“
- výklad podmíněn ideologicky
- Führerovy názory nadřazeným pramenem práva
- pohrdání římským právem – zájem státu má převládat nad zájmem jednotlivce
- narušení vlastnického práva „v zájmu většiny“
- trestní právo – porušování základních zásad, připuštění analogie, trest mohly vynést i policejní složky (internace v koncentračních táborech)

8. Výmarská republika – analýza, ústavní systém (nedostatky)
- vznik 1919, přijata Výmarská ústava, prezident Hindenburg
- z monarchie se stává republika s parlamentně-prezidentským systémem
- ústava – 2 oddíly – Výstavba a úkoly říše, Práva a povinnosti Němců, autor H.Preuß
- respektuje princip trojdělení moci
- nejsilnější postavení říšský prezident
- garantována základní lidská a občanská práva – všeobecné, rovné a přímé volební právo
- nadřazenost říšského práva nad zemským
- moc: zákonodárná (Říšský sněm a Říšská rada), výkonná (říšský prezident a říšský kancléř), soudní (nezávislé soudy, v čele Říšský soud)
- příčiny neúspěchu – tvrdé podmínky Versailleské smlouvy, antidemokratické myšlení ve vedení (touha po monarchii), hospodářská krize, podcenění NSDAP a její propagandy, mezery ve výmarské ústavě (žádná hodnotová orientace, absence uzavírací klauzule, snadné svržení vlády, silné postavení prezidenta)

9. Ústavní, právní a politický vývoj fašistické Itálie
- v čele B.Mussolini – řízení státu podřízeno úzkému kruhu lidí
- ústava formálně zachována, prakticky neplatná
- rozhodující orgán – Velká fašistická rada, vyjádření jednoty strany a státu, konec schůzek na začátku 2.sv.války
- parlament – formálně zachován, v podstatě nepotřebný
- poslanecká sněmovna – nahrazena Komorou italského svazku s korporací
- korporatismus – charakteristický pro uspořádání fašistického státu
- Národa rada korporací – měla nahradit parlament
- fašistický režim – uznal svrchovanost papeže v mezinárodních otázkách, jednal s ním jako s hlavou státu, katolické náboženství prohlásil za státní, potvrdil obligatorní církevní sňatek, akceptoval církevní školy, zavázal se uhradit pohledávky z minulosti (Lateránské smlouvy)
- právo – občanské právo – Codice civile nahrazený novým občanským zákoníkem, trestní právo – Roccův zákoník a trestní řád
- Mussolini abdikoval po vylodění Spojenců na Sicílii