přednáška 14.11. - OPD

Obecné právní dějiny

Tauchen

Charakteristické rysy právního vývoje v Západní Evropě v 1. pol. 20. století

Versailleský mírový systém a jeho důsledky

• versailleská konference začala 18. ledna 1919

• Versailleská mírová smlouva se stala jedním z hlavních faktorů, které oslabovaly či narušovaly autoritu mladé demokratické Výmarské republiky

• versailleská mírová smlouva vycházela z viny Německa

velká trojka – Británie (Lloyd), Francie, USA, pozváno 27 států ke konferenci

• podmínky pro Německo

  • Francii vrátit Alsasko-Lotrinsko

  • okupace levého břehu Rýna na 15 let

  • pravý břeh: demilitarizované pásmo v pásu 50 km

  • Pomořansko, Poznaňsko obnovenému Polsku, Hlučínsko Československu, ztráta všech kolonií

  • zrušení všeobecné branné povinnosti

  • profesionální armáda 100 000 mužů

  • redukce válečného loďstva

  • zákaz letectva

  • rozpuštění generálního štábu

  • reparace – finanční náhrady za způsobené škody (do 1921 zaplatit 20 mld. marek)

  • 10 let dodávat uhlí Francii, Itálii, Belgii

  • odevzdat část obchodního loďstva

  • zabavení veškerého majetku v zahraničí

Saint-Germanská smlouva s Rakouskem

• potvrzení existence Rakouské republiky a nezávislosti nových nástupnických států

• územní ztráty

  • např. Valticko, Vitorazsko – Československu

1920 Trainon – smlouva s Maďarskem

Výmarská republika

• devátý listopad je nazýván jako tzv. osudový den Němců

  • 1848 – poprava Roberta Bluma

  • 1918 – revoluce v Berlíně

  • 1923 – Hitlerův nezdařený mnichovský puč

  • 1938 – organizovaný pogrom na Židy označovaný jako „křišťálová noc“

  • 1989 – pád Berlínské zdi

• ustavení Rady lidových zmocněnců

• provolání Rady lidových zmocněnců z 12.11.1918

• volby do ústavodárného Národního shromáždění v lednu 1919

• Friedrich Ebert – první prezident

• zákon o prozatímní říšské moci, které je možné považovat za prozatímní říšskou ústavu

• zákonodárná moc náležela vedle Národního shromáždění rovněž Výboru států

• prozatímní národní shromáždění schválilo 31.7.1919 novou federalistickou Ústavu, která vstoupila v účinnost dne 14.8.1919

Výmarská ústava

• ústava se skládala ze dvou hlavních částí

  • organizace a úkoly říše – upraveno postavení a pravomoci Říšského sněmu, prezidenta, vlády, říšské rady

  • práv a povinností občanů

• zákonodárná moc

  • reprezentována Říšským sněmem (Reichstag) a Říšskou radou – byli jmenování, ne voleni (Reichsrat)

  • volební systém neobsahoval žádnou uzavírací klauzuli

  • členové Říšské rady nebyli voleni ve volbách, nýbrž vysíláni zemskými vládami

• Říšský prezident

  • měl v období Výmarské republiky velmi silné postavení

  • vydávat tzv. nouzová nařízení s mocí zákona (Notverordnungen), kterými mohl suspendovat i některá základní práva a svobody

Důvody neúspěhu Výmarské rpeubliky a nástupu nacismu

• velmi tvrdé a ponižující podmínky Versailleské smlouvy – vládě Vymarské republiky se nepodařilo vyjednat její revizi

• antidemokratické myšlení ve vedoucích vrstvách německé společnosti – státní správa, soudnictví, armáda

• hospodářská krize – nezaměstnanost, přetížený sociální systém, sociální sestup

• podcenění NSDAP a její masivní propaganda

• mezery ve výmarské ústavě

  • nebyla zde zakotvena žádná hodnotová orientace

  • při volbách do říšského sněmu neexistovala uzavírací klauzule

  • bylo velmi snadné svrhnout vláda, což mělo za důsledek politickou nestabilitu

  • prezident měl velmi silné postavení a mohl vydávat nouzová opatření s mocí zákona, které poté posloužily nacistům k likvidaci opozice