říman - zápočet výpisky

Část první: dějiny římského státního zřízení a pramenů římského práva

Oddíl I. Řím v době královské

• Od 8. do 5. stol. př.n.l., v čele pospolitostí vojenští velitelé reges

• Není přesně historicky zdokumentované, kritika v 18. a 19. stol.

• Předstátní společnost Římanů byla rodová

• Rod = kolektivní subjekt držby nemovitého majetku

• Seskupení příbuzných rodů k cílům vojenským, náboženským a politickým = curia = 10 rodů

• 10 kurií = kmen (tribus) podle tradice spojením tří kmenů vzniká populus Romanus (národ římský)

• Lidová shromáždění (comitium) = nejvyšší orgán, rozhoduje o věcech římské pospolitosti (válka a mír), shromáždění se organizuje podle kurií (comitia curia) kurie = hlasovací jednotka

• Rada stařešinů (senatus) = obsazovaný náčelníky, funkce poradní a výkonná, 300 členů

• Úředníci = magistráti (magistratus) = vyvolení hodnostáři především král, zvláštní velitelé jízdního vojska, pontifikové (magistri celerum – úředníci svého druhu)

• Král (rex) = není monarcha, ale lidový orgán, který reprezentuje společnost navenek, nejvyšší velitel národní armády, nejvyšší kněží, vrchní soudce, hodnost není dědičná, král není jmenován svým předchůdcem, nebyl volen lidovým shromážděním auguratio = jmenování krále veleknězem podle vůle bohů se provádí před komiciemi

• Kněží (pontifikové) – bdí nad dodržováním zvykových a obyčejových norem primitivního nepsaného práva (tajná věda)

• Králové vydávají zákony královské (leges regiae)

Rozklad římské rodové společnosti

• Majetková a politická diferenciace rozštěpení společnosti na třídy a vznik státu

• Rozvoj otroctví

• Boj patricijů s plebeji

Oddíl II. Římský stát za republiky

1. Vznik římského státu

• Průběh 6. – 5. stol. př.n.l.

• Postaveno na principech majetkových a územních potlačení pokrevních vztahů za 6. krále Servia Tullia vytvoření dvou nových typů lidového shromáždění (vytlačení kurií) centurijní a tributní shromáždění

• Comitia centuriata – podle majetkové diferenciace, jednotka hlasovací a daňová, šest majetkových tříd, každá třída má určitý počet centurií významný krok ke zrovnoprávnění plebejů s patriciji, přijímají nové zákony, volí nejvyšší státní úředníky, rozhoduje o vyhlášení války, slouží jako odvolací instance hrdelní zločiny, uděluje státní občanství

• Comitia tributa – shromáždění organizované podle městských a venkovských okresů , celkem je jich 35 – 4 městské a 31 venkovských, stejná pravomoc jako centurijní komicie, ale projednává méně důležité záležitosti, někdy se jim proto říká comitia leviora

• Concilia plebis – zvláštní typ lidového shromáždění, patriciům nepřístupné, usnesení (plebiscita) zavazují jen plebeje, později přiznána závaznost obecná lex Hortensia (287 př.n.l.)