Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (205.29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • relativnímu oprávnění odpovídá právní povinnost určitého subjektu.

  • Skutečné chování, které odpovídá možnosti chování dané rámcem oprávnění, nazýváme výkonem práva

  • Právní povinnost

    • znamená nutnost subjektu právního vztahu chovat se tak, jak jej k tomu právní norma zavazuje, pokud tak nečiní, státní aparát jej k tomu donutí.

    • dare – povinnost něco dát

    • facere/non facere – povinnost něco konat/nekonat,

    • omnitere – povinnost zdržet se chování

    • pati – povinnost strpět určité chování

  • V právním vztahu odpovídá zpravidla povinnost subjektu oprávnění jiného subjektu právního vztahu.

  • Aplikace práva

    • je jednou z forem realizace práva

    • = zvl. forma realizace práva, která se provádí na podkladě použití hmotněprávních a procesních norem

    • provádí ji příslušné státní orgány nebo osoby, které jsou postaveny objektivním právem do postavení státních orgánů

    • výsledkem je vydání aktu aplikace práva

    • je považována za vydávání individuálních právních norem na podkladě obecných norem

    • aplikace = použití abstraktní právní normy na konkrétní společenskou realitu, výsledkem je rozhodnutí o konkrétních právech a povinnostech subjektu

    Typy aplikace

    • objektivní

      • aplikaci provádí odlišný subjekt od subjektu povinnostního

        • autoritativní – výsledkem je IPA, který zobrazuje společenský zájem

        • neautoritativní – výsledkem je postulát, nemá autoritativní moc, je provázen výhodami ve prospěch toho, komu aplikace byla prováděna (např. když se obrátím na znalce práva)

    • subjektivní

      • aplikaci provádí sám povinností subjekt

    Stadia aplikačního procesu (3)

    • 1. zjištění skutkového stavu

      • státní orgán musí zjistit max. množství informací, které vypovídají o zjišťované skutečnosti, jaké jsou právní skutečnosti rozhodné pro konkrétní případ

      • právní skutečnosti:

        • prokazatelné - prokazujeme skutečnost

        • předpokládané - prokazujeme předpoklad (domněnky, fikce)

        • známé - neprokazujeme nic, všeobecně, úředně, z rozhodovací činnosti známé

      • procesní pravidla - stanovují procesy, kterými je nutno se v rámci aplikace řídit

      • Probíhá zde proces dokazování:

        • svědci = základní možnost, jak zjišťovat společenskou realitu

          • poučení svědka o tom, že musí vypovídat pravdu a že je oprávněn výpověď odepřít

          • svědectví může být bezprostřední nebo z druhé ruky

        • listiny

          • může být soukromá (nižší důkaz. hodnota) nebo veřejná (vyšší důkazní hodnota)

          • má různou váhu např. podle toho, jestli je ověřená notářem

        • možnost ohledání

          • místa, věci, osoby (soud se sám seznamuje s důležitými okolnostmi)

        • prostřednictvím znaleckého posudku

          • znalec – odborné vědomosti, zapsán v seznamu znalců u krajského soudu

      • dále lze použít vše, co má vypovídací hodnotu např. nahrávky

      • získané informace se pak musí vyhodnotit – jedná se o tzv. hodnocení důkazů

        • hodnotí se každý důkaz zvlášť a pak dohromady

    Témata, do kterých materiál patří