Otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Důvody vedoucí ke špatné interpretaci mohou spočívat buď v osobě interpreta, nebo mohou být zaviněny např. nízkou kvalitou právních norem.
Dalším typem, o kterém je třeba se zmínit je tendenční interpretace, která nemusí být vždy vadná, určitě se zde prolínají psychologické, sociální a jiné zájmy a tlaky.
Zásadou při interpretaci se postupuje od nejjednoduššího ke složitějšímu
K dalším zásadám patří vyhledání právní normy ve vztahu ke konkrétnímu případu, v případě pochybností použije interpretační pravidla, když i tato možnost selže, je možné, že existuje více rovnocenných variant výkladu. Akt interpretace práva může být např. součástí odůvodnění rozsudku.
Proto je účelem interpretace zejména správná praktická realizace právních norem.
Interpretace „dotváří“ právní normu, slaďuje ji s realitou.
„Správná“ interpretace = udílení pravdivého významu znakům. Zde je třeba znát:
kdo je oprávněn interpretaci podávat a zda je taková interpretace právně závazná či nikoli
metody interpretace
možnost použití výkladu rozšiřujícího či zužujícího
„Vadná“ interpretace = udílení nepravdivého významu znakům. Zde rozlišujeme:
dezinterpretaci - neúmyslné
falzifikaci - úmyslné
Důvody vadné interpretace mohou spočívat buď v osobě interpreta (jeho vrozené intelektové vlastnosti, malá znalost interpretačních druhů a postupů, tendence interpretovat právní normu ve svůj prospěch na úkor správnosti apod.) nebo spočívají mimo interpreta (nízká kvalita samotné právní normy)
Zvláštním druhem je interpretace tendenční, která nemusí být nutně vadná.
Struktura právního vztahu
Prvky
Subjekty právního vztahu
subjekt je ten, jemuž v právním vztahu vznikají práva a povinnosti, pokud splňuje podmínky právní subjektivity (viz níže). Sem spadají FO (jednotlivci, přirozené subjekty), PO (umělé subjekty, organizace, firmy), stát a státní orgány
Postavení jednotlivce je dáno právní subjektivitou – má 3 prvky
Způsobilost mít práva a povinnosti (pasivní stránka subjektivity)
Způsobilost k právním úkonům (aktivní stránka subjektivity)
-
Deliktní způsobilost (k protiprávnímu jednání).
-
Způsobilost mít práva a povinnosti
Jde o normou stanovenou možnost být subjektem práv, nositelem práv a povinností.
Vznik
obecně v občanském právu narozením (v jistých případech i nasciturus)
v ústavním právu 18 a 21 let
v pracovním právu 15 let
Zánik
smrtí
soudním prohlášením osoby za mrtvou
Pozn. Nasciturus za zvláštních okolností jako kandidát může vystupovat jako subjekt práva. Plod už není pouhou částkou mateřského těla, ale jde o cosi svébytného. Očekává se narození. Tento předpoklad je právem fixován tím, že nasciturus může být subjektem práva za předpokladu, že se narodí živý.
-
Naopak mrtvý má např. nárok na pohřeb, přežívá i jeho čest – délku určí zákon – poté je prohlášen za právní irelevantní historickou postavu, která se může stát předmětem historického bádání