Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (205.29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Důvody vedoucí ke špatné interpretaci mohou spočívat buď v osobě interpreta, nebo mohou být zaviněny např. nízkou kvalitou právních norem.

  • Dalším typem, o kterém je třeba se zmínit je tendenční interpretace, která nemusí být vždy vadná, určitě se zde prolínají psychologické, sociální a jiné zájmy a tlaky.

  • Zásadou při interpretaci se postupuje od nejjednoduššího ke složitějšímu

  • K dalším zásadám patří vyhledání právní normy ve vztahu ke konkrétnímu případu, v případě pochybností použije interpretační pravidla, když i tato možnost selže, je možné, že existuje více rovnocenných variant výkladu. Akt interpretace práva může být např. součástí odůvodnění rozsudku.

  • Proto je účelem interpretace zejména správná praktická realizace právních norem.

  • Interpretace „dotváří“ právní normu, slaďuje ji s realitou.

  • Správná“ interpretace = udílení pravdivého významu znakům. Zde je třeba znát:

    • kdo je oprávněn interpretaci podávat a zda je taková interpretace právně závazná či nikoli

    • metody interpretace

    • možnost použití výkladu rozšiřujícího či zužujícího

  • „Vadná“ interpretace = udílení nepravdivého významu znakům. Zde rozlišujeme:

    • dezinterpretaci - neúmyslné

    • falzifikaci - úmyslné

  • Důvody vadné interpretace mohou spočívat buď v osobě interpreta (jeho vrozené intelektové vlastnosti, malá znalost interpretačních druhů a postupů, tendence interpretovat právní normu ve svůj prospěch na úkor správnosti apod.) nebo spočívají mimo interpreta (nízká kvalita samotné právní normy)

  • Zvláštním druhem je interpretace tendenční, která nemusí být nutně vadná.

  • Struktura právního vztahu

    Prvky

    • Subjekty právního vztahu

      • subjekt je ten, jemuž v právním vztahu vznikají práva a povinnosti, pokud splňuje podmínky právní subjektivity (viz níže). Sem spadají FO (jednotlivci, přirozené subjekty), PO (umělé subjekty, organizace, firmy), stát a státní orgány

      • Postavení jednotlivce je dáno právní subjektivitou – má 3 prvky

        • Způsobilost mít práva a povinnosti (pasivní stránka subjektivity)

        • Způsobilost k právním úkonům (aktivní stránka subjektivity)

        • Deliktní způsobilost (k protiprávnímu jednání).

        • Způsobilost mít práva a povinnosti

          • Jde o normou stanovenou možnost být subjektem práv, nositelem práv a povinností.

          • Vznik

            • obecně v občanském právu narozením (v jistých případech i nasciturus)

            • v ústavním právu 18 a 21 let

            • v pracovním právu 15 let

          • Zánik

            • smrtí

            • soudním prohlášením osoby za mrtvou

          • Pozn. Nasciturus za zvláštních okolností jako kandidát může vystupovat jako subjekt práva. Plod už není pouhou částkou mateřského těla, ale jde o cosi svébytného. Očekává se narození. Tento předpoklad je právem fixován tím, že nasciturus může být subjektem práva za předpokladu, že se narodí živý.

          • Naopak mrtvý má např. nárok na pohřeb, přežívá i jeho čest – délku určí zákon – poté je prohlášen za právní irelevantní historickou postavu, která se může stát předmětem historického bádání

    Témata, do kterých materiál patří