TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

  Dnes správně používaný výraz právní poměry 
  Typ vztahů mezi lidmi, v nichž vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností a existují 

v souladu s normami objektivního práva 

  Představují střet abstraktní vůle zákonodárce regulovat společenské vztahy s konkrétní vůlí subektů 
  Charakter právních vztahů: 

  Regulativní 

  Nejdůležitější úlohou práva je regulace společenských vztahů 
  Pozitivní (konstruktivní) působení – konkrétní právní vztah 
  Negativní působení – zákaz určitého chování 
  Nejde o vytvoření společenského vztahu, ale zabezpečení určitého rámci, ve kterém 

funguje 

  Volní  

  Konkrétní právní poměr vzniká na základě individuální vůli – využití subjektivních práv 

zakódovaných v normě 

  Některé právní poměry vznikají nezávisle na vůli díky nezbytnému spojení jednotlivce 

s právní událostí či protiprávním stavem 

  Absolutní právní poměr – všeobecný; práva a povinnosti se garantují všem subjektům 
  Relativní právní poměr – realizuje se mezi konkrétními subjekty 

  Konkretizace žádoucího modelu (absolutní poměr) na konkrétní životní situaci (relativní 

poměr) 

  Charakteristické znaky právního poměru: 

  Existence právní normy 

  Norma nevytváří společenský vztah, ale určité skupině subjektů dává řád 
  Předpoklad vzniku právního poměru – určení okruhu subjektů, vlastní náplně chování i 

následků jeho porušení 

  Individuální charakter subjektů 
  Struktura právního poměru 

  Skládá se z určitých prvků, které nemohou existovat bez předpokladů: 

  Předpoklady právního poměru: 

  Právní norma – bez ní nemůže společenský vztah nabýt právní kvality 
  Právní skutečnosti 
  Subjekty a objekty právního poměru 

  Prvky právního poměru (struktura):