TP otázky ke zkoušce, zpracované cca

k povinnostem 

  Právně jednat lze konáním nebo opomenutím 
  Právní jednání s úmyslem způsobit právní následky lze vyozovat individuálním právním 

aktem nebo právním úkonem 

  Právní úkon – platná právní úprava tento pojem nezná, není jasné, jak se bude vyvíjet a 

jak s ním naložit 

  Jedná se o právní jednání subjektu, s nímž norma spojuje právní následek 

protože o něj subjekt usiloval 

  Náležitosti právního úkonu: 

  Náležitosti osoby – musí mít právní subjektivitu 
  Náležitosti vůle: 

  Skutečná – ne z donucení 
  Vážná – ne v žertu 
  Prostá omylu 
  Svobodná – ne např. v tísni 

23 

  Náležitosti projevu vůle: 

  Srozumitelnost 
  Určitost 
  Forma – učinění projevu jednáním nebo opomenutím, mlčky 

nebo výslovně 

  Ústní nebo písemná, stanovená v normě nebo dohodnutá 

účastníky 

  Shoda mezi vůlí a jejím projevem 
  Plnění musí být možné a dovolené 

  Podle počtu subjektů rozlišujeme úkony: 

  Jednostranné – např. testament 
  Dvoustranné – např. kupní smlouva 
  Vícestranné – např. veřejná soutěž 

  Právní úkony bez úmyslu způsobit právní následky – nebylo to hlavním cílem 

činnosti, subjekt o nich ani nemusel vědět – např. autorská činnost (autor 
nevytváří dílo proto, aby k němu vznikla autorská práva) 

  Následky vad právních úkonů: 

  Absolutní neplatnost 

  Právní úkon sice reálně vznikl, ale chybí mu některá náležitost, 

tudíž je neplatný a nevznikají z něj žádné právní následky 

  Nastává přímo ze zákona, soud k ní přihlíží z úřední povinnosti, 

automaticky 

  Nelze konvalidovat = pro splnění náležitostí změnit na platný 
  Např. rozpor se zákonem, dobrými mravy, nedostatek svobody