Laboratorní cvičení č. 10

Laboratorní cvičení č. 10

Úloha č. 1: Sledování kořenového vztlaku

Teoretický úvod

Kořen obsahuje buňky, které aktivně přijímají vodu s rozpuštěnými živinami a vytlačují ji do cév, jimiž stoupá vzhůru. Důvodem tohoto vztlaku vody je osmotický koncentrační gradient a metabolická aktivita kořenových buněk. Kořenový vztlak závisí na fyziologické aktivitě kořenů a na podmínkách kořenového prostředí, zejména dostatku vody, přístupu vzduchu a teplotě. Díky tomu, že existuje kořenový vztlak, dochází k transportu vody v rostlině i bez přispění transpirující nadzemní části. U poraněných stromů lze na jaře vidět, jak z poraněného místa vytéká míza.

Po odříznutí nadzemní části rostliny, lze různými metodami zjišťovat množství vytlačované exudační tekutiny pahýlem rostliny. Z množství tekutiny lze posuzovat velikost kořenového vztlaku. Jednou z metod je sledování exudace vody pomocí měrných proužků. Po odřezání nadzemní části rostliny se do pahýlu zasune proužek filtračního papíru impregnovaný inkoustem. Exudační tekutina vymývá barvu z proužku a vytváří rozhraní, podle kterého lze sledovat postup exudátu. Touto metodou můžeme sledovat časovou dynamiku exudace a srovnat intenzitu kořenového vztlaku různých rostlin.

Materiál a pomůcky

Rostliny slunečnice roční (Helianthus annuus) a kukuřice seté (Zea mays), proužky filtračního papíru (rozměr 5 x 100 mm), inkoust, štětec, žiletka, zkumavky.

Postup

Připravíme proužky filtračního papíru, nabarvíme inkoustem a necháme zaschnout. Odřízneme stonky pokusných rostlin asi 20 mm nad zeminou, do pahýlu uděláme svislý zářez asi 2 až 3 mm hluboký a do zářezu zasuneme suchý měrný proužek. Pahýl s proužkem překryjeme obrácenou zkumavkou. Pozorujeme zvlhčení proužku exudovanou tekutinou. Označíme na proužku místo startu jako rozhraní vlhkého a suchého papíru a sledujeme v závislosti na čase čelo postupující tekutiny.

Výsledky

Na připraveném vzorku po 20 minutách nedošlo ke změně. Na vzorku připraveném o 3 hodiny dříve postupně došlo k vymytí části barvy.

Závěr

Díky vymýváním jsme dokázali, že v rostlině dochází k exudaci vody, která je způsobena kořenovým vztlakem. Buňky kořene přijímají vodu a vytlačují ji do cév, jimiž stoupala vzhůru. Kořenový vztlak však není tak intenzivní, aby šel pozorovat již po 20 minutách.

Úloha č. 2: Pozorování průduchů

Teoretický úvod

Rostliny vydávají vodu v podobě vodní páry. Tomuto ději se říká transpirace. Je to fyziologický proces, na který mají vliv jak vnitřní charakteristiky rostliny, tak i podmínky vnějšího prostředí. Převažující část vodní páry je vydávána průduchy a je označována jako transpirace stomatální. Pouze menší část vodní páry je vydávána buňkami pokožky (transpirace kutikulární), případně přímo povrchem svěracích buněk průduchu (transpirace peristomatální).