Laboratorní cvičení č. 10

Průduch tvoří dvě svěrací buňky ledvinitého tvaru. Buňky nejsou chráněny kutikulou a obsahují chloroplasty, na rozdíl od ostatních pokožkových buněk, které jsou kutinizované a neobsahují chloroplasty. Průduchy je pokryto asi 1% listové plochy. Otevřenost a uzavřenost průduchů je spojena se změnou turgoru svěracích buněk.

Materiál a pomůcky

Listy pelargonie páskaté (Pelargonium zonale) a zelence (Chlorophytum sp.), izolepa, bezbarvý lak na nehty, podložní a krycí sklíčka, preparační souprava, mikroskop.

Postup

Vytvoříme dva typy preparátů (každý z jiného druhu rostliny) pro pozorování průduchů. První preparát vytvoříme tak, že pinzetou strhneme kousek pokožky ze spodní strany listu, umístíte do kapky vody na podložním skle a zakryjeme krycím sklíčkem. V druhém případě zhotovíme preparát tzv. reliéfní metodou. Malou část spodní strany listu natřeme lakem, necháme zaschnout, poté přelepíme izolepou a zaschlý lak stáhneme z listu. Izolepu nalepíme na podložní sklíčko (bez krycího sklíčka).

Mikroskopujeme a zakreslíme. Pozorujeme přítomnost/nepřítomnost chloroplastů v různých typech pozorovaných buněk v nativním preparátu. Porovnáme tvar a uspořádání průduchů na listech jednoděložné (zelenec) a dvouděložné (pelargonie) rostliny.

Výsledky

Závěr

Jednoděložné rostliny mají průduchy uspořádané pravidelně do řad. Dvouděložné rostliny mají průduchy nepravidelně uspořádané. Průduchy obsahují chloroplasty, které ostatní kutinizované pokožkové buňky neobsahují.

Úloha č. 3: Důkaz vedení vody v rostlině

Teoretický úvod

Rostliny transformují přijatou vodu vzhůru cévami. K ověření, kterými strukturami je voda vedena, lze přijímanou tekutinu obarvit a podle zabarvení struktur v rostlině tak zjistit její transportní dráhu. Po ponoření stonku s květenstvím světlé barvy do obarvené vody je i pouhým okem vidět lokalizaci zabarvení v oblasti cévních svazků v květech (žilnatina). Mikroskopicky je možné přesvědčit se na příčném řezu stonkem, že obarvené jsou pouze dřevní části cévních svazků (xylém). Podmínkou k provedení pokusu je použití barviva, které je pro rostlinu nezávadné (inkoust, eosin; nevhodná je pro pokus razítkovací barva).

Materiál a pomůcky

Chryzantémy s bílým květenstvím (Chrysanthemum sp.), roztok inkoustu, podložní a krycí sklíčka, preparační souprava, mikroskop.

Postup

Stonky chryzantém s bílými květy umístíme nejméně 24 hodin předem do barevného roztoku. Pozorujeme zbarvení květenství. Dále připravíme mikroskopický preparát z příčných řezů stonkem. Zakreslíme cévní svazky a označíme jejich obarvené části.

Výsledky

Květenství se částečně zbarvilo do modra, a to hlavně při okrajích lístků a v okolí žilnatiny.
U mikroskopického preparátu se obarvila pouze dřevní část cévních svazků (xylém).