Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
38. Sdružovací právo a shromažďovací právo v ČR. Právní úprava a její ústavní
východiska. Sdružování a shromažďování – svoboda, právo, povinnost a zákaz.
Typy sdružení a shromáždění podle příslušných předpisů. Omezení
sdružovacího a shromažďovacího práva.
-
z části v otázce č. 33 o politických právech
Sdružovací právo v ČR
a.
-
ústavně zaručené základní právo v čl. 20 LZPS (čl. 1, 2/3, 16, 25, 27)
-
právní úprava v současnosti – Listina, MPOPP, MPHSK, Evropská úmluva, charta základních
práv EU, judikatura – ÚS, NSS, Zvláštní senát, NS, ESD, ESLD
-
sdružovat se může každý (FO, PO, stát), kdykoli, s kýmkoli – alespoň další dva, kdekoli,
v jakékoli formě, k jakémukoli účelu (cíl, který není zakázaný), jakýmikoli prostředky (peníze,
služby, činnost) a na jakémkoli místě (pod jurisdikcí ČR)
-
tři stupně sdružování jako práva a svobody:
o
svoboda sdružování (soukromoprávní sdružení bez právní subjektivity – pouliční
gang, náb. sekta)
o
právo se sdružovat (stát je povinen na žádost poskytnout právní subj. zpravidla
cestou registrace)
o
zvláštní oprávnění sdružování (např. u církví po deseti letech je možno vyučovat
náboženství ve státních školách podle zvláštního předpisu)
-
účast státu na vzniku sdružení – bez zásahu státu, evidence, registrace, povolení, založení
státem, státostrana
Sdružování – svoboda, právo, povinnost, zákaz
b.
Pozitivní aspekt svobody
-
každý se může rozhodnout a založit sdružení, spolek, odbory, církev,…
-
svoboda rozhodnout se ohledně formy PO
-
svoboda upravit si vnitřní poměry
-
právo požadovat registraci od státu, stát bude chránit a nezaregistruje nikoho stejného