S1 Stručný přehled
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Podnikatel
Vývoj pojmu podnikatel v dřívějších právních předpisech (historický exkurz):
Za R-U a v Československu (1863 až 1950) s tržním hospodářstvím:
„obchodník“ nebo „kupec“
Všeobec. obch. zákoník (1863)
(= profesionálové v určité oblasti obchodu, proto přísnější požadavky než na ostatní subjekty obch. práva)
Dle Všeobec. obch. zákoníku „obchodník“
ten, kdo provozuje obchody (absol. i relativní) jako živnost,
obchodní společnosti, které provozují obchody
veřejné banky, které provozují obchody
(+ podrobněji v soudní judikatuře)
V ČSSR – za socialismu, bez tržního hospodářství (1951 až 1990):
Občanský zákoník (1950, nový OZ pak v r. 1964), Hospodářský zákoník (1964)
„socialistické organizace“ jako hlavní subjekty hospodářských vztahů
od r. 1989 do r. 1990 již zaveden nový pojem pro subjekt hospod./obchod. práva - „podnikatel“ = jen fyzická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost individuálně
V ČSFR a v ČR – po sametové revoluci, již s tržním hospodářstvím (1991 a dále)
od r. 1991 (účinnost od 1992 do 2013): „podnikatel“
Obchodní zákoník (1991) „podnikatel“
= osoby dle taxativního výčtu uvedeného v § 2/2 obch. zák.
+ samostatný pojem „podnikání“ (s 5 základními znaky dle § 2/1 obch. zák.)
+ navíc i úprava „neoprávněného podnikání“ v § 3a obch. zák.
od r. 2012 (účinnost od 2014 dosud): „podnikatel“ (odlišné pojetí od obch. zák.)
Občanský zákoník (2012) – dále jen OZ
= všechny osoby, které fakticky podnikají (rozšíření i na „neoprávněné podnikání“ podnikatele, který nemá oprávnění dle veřejného práva - viz § 5/2 OZ!
- podnikatel je definován pomocí znaků činnosti, kterou vykonává = podnikání (to již nemá samostatnou definici jako dříve v obch. zák.)
ZNAKY PODNIKÁNÍ (kumulace) k § 420/1 OZ
VÝDĚLEČNOST – za úplatu, má být zdrojem příjmů podnikatele
SAMOSTATNOST
- odlišení od pracovněprávních a služebních vztahů
- podnikatel sám rozhoduje, jakou činnost, za jakých podmínek a pro koho bude vykonávat; není přitom vůči jiné osobě ve vztahu podřízenosti
- NE: závislá práce (dle § 2 ZPr)
- ANO: při dodržování právních předpisů a svých závazků má podnikatel povinnost řídit se pokyny druhé smluvní strany (např. dílo, příkaz, komise, obch. zastoupení apod.)
VLASTNÍ ÚČET A ODPOVĚDNOST
- příjem z činnosti je příjmem toho, kdo ji vykonává (pro sebe, NE pro jiného)
- ten, kdo ji vykonává, nese právní a ekonomické důsledky takové činnosti, tj. rizika vyplývající z provozní činnosti
- činnost vykonávaná touto osobou (a) osobně – platí zejm. pro fyzické osoby, nebo (b) pomocí jiných osob - platí zejm. pro právnické osoby
ŽIVNOSTENSKÝ NEBO OBDOBNÝ ZPŮSOB
- nový znak podnikání (v obch. zák. nebyl); inspirace z Všeob. obch. zákoníku (1863) – viz pojem „obchodník“