Obecná botanika, Úvod
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
membrány obvykle člení buňku tak, že oddělují protoplazmatické a
neprotoplazmatické součásti buňky
všechny buňky rostliny vznikají z jediné buňky (ze zygoty) = všechny buňky mají stejné
genetické vybavení = buňky rostlinného těla jsou totipotentní, (v některých případech je
možné i z jediné buňky vypěstovat celou novou rostlinku);
diferenciace buněk není spojena se změnami v jejich genomu ale s její specializací, např. v
krycí buňce se realizovala jiná část genomu jako v buňce zásobní; a tak jak se buňky
specializují, vznikají různé typy pletiv
Tvar rostlinných buněk:
- je určen tvarem buněčné stěny
- je závislý na okolních buňkách a funkční adaptaci
- volné buňky: obvykle kulovité, elipsoidní
v pletivech 30 – 40 rozmanitých typů:
• laločnatý: pokožka salátu Lactuca
• ledvinovitý: svěrací buňky průduchů
• prozenchymatický = protáhlý: pokožka cibule
• hvězdicovitý: stonek sítiny Juncus
• polyedrický (mnohostěn): buňky dělivých (meristematických) pletiv
• nepravidelný aj.
- buňky, jejichž rozměry jsou přibližně ve všech směrech stejné, jsou izodiametrické, např.
kulovité (sférické), krychlovité aj.
- buňky, jejichž tvar, velikost, popř. i obsah se liší od ostatních buněk pletiva jsou idioblasty