Stavba a funkce kořene
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- kořenová čepička
- zóna dělivá
- zóna prodlužovací
- zóna absorpční = zóna kořenového vlášení
kořenová čepička
- stavba: kolumela + buňky obklopující kolumelu produkují sliz (mucigel = směs
polysacharidů a glykoproteinů), usnadňují průnik kořene půdou; v kolumele statocyty, uvnitř
amyloplasty (tzv. statolity): registrace pozitivního geotropismu
- chrání apikální meristém kořene, nové buňky vznikají činností apikálního meristému kořene
kořenová čepička chybí u některých rostlin:
- kořeny parazitů
- některé symbiotické kořeny
- kořeny některých vodních rostlin;
zóna dělivá
- apikální meristém - intenzívní dělení buněk
uvnitř malá skupinka buněk - klidové centrum (Q centrum), intenzivně se dělí, když dojde k
poškození části meristému, jinak se dělí jen zřídka, pravděpodobné místo syntézy
fytohormonů v kořeni;
zóna prodlužovací
- růst a prodlužování buněk;
zóna absorpční (= zóna kořenového vlášení)
- začíná se diferencovat xylém
- zakládají se zde kořenové vlásky: kořen touto zónou přijímá minerální roztoky z
půdy;
Primární stavba kořene
rhizodermis
jednovrstevná pokožka, vzdušné kořeny velamen (vícevrstevná)
primární kůra (cortex)
mnohovrstevná, parenchymatická, mezi pokožkou a cévními svazky: exodermis (vnější
vrstva), mezodermis (střední vrstva), endodermis
– exodermis
kořenová hypodermis má obvykle charakter exodermis, jedno- i vícevrstevná, buněčné stěny
korkovatějí, po odumření rhizodermis plní funkci krycího pletiva, vzniká u většiny
krytosemenných, u nahosemenných se vůbec nediferencuje
– mezodermis
vícevrstevná, velké interceluláry (vzdušné kanálky, mléčnice),
u jednoděložných se v ní může tvořit sklerenchym, u dvouděložných kolenchym
– endodermis
u kořenů (na rozdíl od stonku) je jasně odlišenou poslední vrstvou primární kůry,
jednovrstevná, později v proužcích lignifikovaná a suberinizovaná (Casparyho proužky)
střední válec = centrální válec = stélé