Stavba a funkce listu

STAVBA A FUNKCE LISTU (phylloma, fylom) 
list roste pozitivně fototropicky a negativně geo-gravitropicky 
list vs. fyloid 
fylogeneze: telomová teorie (Zimmermann 1892 – 1980): asimilační listy = lupenité listy = makrofyly = 
trofofyly se vyvinuly ze soustav jalových telomů psilofytních rostlin jejich: 
- planací (srovnáním do jedné roviny) 
- kladodifikací (zplošťováním) 
- syntelomizací (bočním srůstáním telomů) 
- dorziventralizací; 
ontogeneze list se zakládá exogenně po stranách vzrostného vrcholu 
- listový základ (hrbolek) se rozdělí na dvě části: 
akroplast: dává vznik čepeli a řapíku 
baziplast dává vznik spodní části řapíku, listové pochvě a palistům; 
trvání listů na  rozdíl  od  stonku,  růst  listu  je  zpravidla  omezený  (výjimky  jsou,  např.  Welwitschia 
mirabilis - až přes 500 let); 
velikost listů viktórie královská: 
- průměr čepele přes 2 m, 
- obvod 6 m, 
- okraj vysoký 8 cm, 
- list unese až 50 kg; 
 
- semenné rostliny: obvykle asimilační listy = lupenité listy = makrofyly   = trofofyly 
-  některé  kapraďorosty:  kromě  asimilačních  listů  i  sporofyly  (listy  nesoucí  výtrusnice), 
Onoclea sensibilis: asimilační listy a tmavé spoprofyly nesoucí výtrusnice 
-  jiné  kapraďorosty:  trofosporofyly  (asimilační  listy  nesou  i  výtrusnice),  kapraď  samec 
Dryopteris filix-mas; 
 
listový mesofyl může být: 
relativně homogenní; 
rozlišený na palisádový a houbovitý parenchym; 
tvořen výlučně palisádovým parenchymem; 
 
asimilační  listy  dle  struktury  svrchní  a  spodní  epidermis  (kutikula,  průduchy  aj.)  a 
listového mesofylu: - bifaciální 
- monofaciální 
- izolaterální 
stavba  bifaciálního  listu  (časté  u  dvouděložných,  méně  časté  u  jednoděložných,  např. 
banánovníky a nahosemenných, např. jinan dvoulaločný, jedle, tis  
epidermis  (pokožka)  není  na  obou  stranách  listu  stejná,  svrchní  (adaxiální)  mívá  silnější 
kutikulu a více vosků jako spodní (abaxiální)  
listový mesofylčasto bývá rozlišen na: 
-  palisádový  parenchym:  jedno-  nebo  vícevrstevný,  buňky  válcovité,  protažené  ve  směru 
kolmém na povrch listu; většinou pod svrchní pokožkou  
- houbovitý parenchym: nepravidelně uspořádané buňky; většinou mezi palisádovým a spodní 
pokožkou