Stavba a funkce stonku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- centrální dřeň + cévní svazky
- centrální dřeň: parenchym, někdy odumřelé buňky obsahující vzduch (bezová duše)
pericykl odděluje primární kůru od středního válce, často chybí:
- většinou parenchymatický
- u starších stonků sklerenchymatický, silně vyvinutý u některých lián
- zakládají se v něm adventivní kořeny;
sekundární stavba stonku kapraďorosty, některé malé dvouděložné byliny a většina jednoděložných (výjimky
stromovité Dracaena, Yucca, Aloe) sekundárně netloustne = mají primární stavbu = jsou
složené pouze z primárních pletiv po celou dobu své existence;
u některých jednoděložných (hlízy, palmy, kukuřice aj.) pod apikálním meristémem se vytváří
meristém primárního tloustnutí → produkuje primární pletiva → tloušťka stonku se zvětšuje;
epidermis zůstává zachována nebo parenchymatické buňky se dělí a suberinizují, i opakovaně
některé stromovité jednoděložné (Yucca, Dracaena, Aloe) tloustnou atypicky:
roztroušené prvotní cévní svazky nedovolují vytvoření souvislého kambiálního válce;
pod vzrostným vrcholem vně prvotních cévních svazků z parenchymatických buněk na
periferii stonku se zakládá souvislý kruhový meristém sekundárního tloustnutí;
meristém sekundárního tloustnutí produkuje dovnitř nové uzavřené cévní svazky a parenchym
a vně nové parenchymatické buňky;
- stonek nahosemenných a většiny dvouděložných je zpočátku tvořen primárními pletivy, ale
v určité vzdálenosti od apikálních meristémů dochází k sekundárnímu tloustnutí (mají
sekundární stavbu) dvojím způsobem:
a) zvětšováním objemu buněk
b) vytvářením sekundárních meristémů: kambium, felogen;
fascikulární + interfascikulární kambium = kambiální kruh (válec)
kambium: dovnitř: deuteroxylém; vně: deuterofloém
dub, ořešák, jabloň, modřín aj. mají rozlišeno tmavěji zbarvené centrální dřevo kmene (jádro)a světleji zbarvené nejmladší obvodové dřevo (běl);
epidermis bývá nahrazena krycími pletivy sekundárního původu;
- felogen: dovnitř: někdy feloderm (zelená kůra); vně korek (felem)
- krycí pletivo sekundárního původu je periderm: felem + felogen + někdy i feloderm
- borka = rhytidoma, v borce lenticely = čočinky
stonek a list jsou vytvářeny v těsné návaznosti stejným apikálním meristémem, proto stonek s
listy (+ generativní orgány) = prýt
stavba prýtu:
- apikální meristém
- úžlabní (axilární) pupen
- nodus (uzlina): místo kde je ke stonku připojen list (listy) a kde může docházet k větvení
stonku
- internodium (článek)
- list
postranní prýty vyrůstají z úžlabných pupenů, které se zakládají v úžlabí listů → dochází k
větvení stonku;
(u kořenů na rozdíl od stonku dochází k zakládání větví = postranních kořenů endogenně v
hlubších vrstvách kořene);
postranní prýty mohou vznikat i z adventivních = náhradních = náhodilých pupenů:
- na listech (naduť Bryophyllum daigremontianum)
- na kořenech (pcháč rolní Cirsium arvense): 1-kořen, 2-mladá rostlinka
- na stoncích jinde než v úžlabí listů (lípy)
- v kalusech
- na listových řízcích (Begonia)
- na explantátech;
funkce stonku:
1. zvětšuje povrch rostliny (větvení stonku)
2. umožňuje vedení vody a v ní rozpuštěných minerálních látek a produktů fotosyntézy
3. nese listy, staví je do výhodní polohy pro fotosyntézu a transpiraci