UVGEO - zápisy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE
Obsah
1. GEOGRAFIE V SYSTÉMU VĚDY 2
Věda a její systém 2
Geografie v systému vědy 2
Systém geografických věd 3
2. NEJSTARŠÍ HISTORIE GEOGRAFIE 4
Počátky geografie 4
Formování moderní geografie 4
3. PROMĚNY PARADIGMATU MODERNÍ GEOGRAFIE 5
Vědecké paradigma geografie 5
Deskriptivní geografie 5
Pozitivistická geografie 5
Humanistická geografie a další geografické směry současnosti 6
4. SVĚTOVÁ GEOGRAFIE DNES 7
Země reprezentující nejvyšší úroveň současné geografie 7
Přední světové univerzity 7
Nejlepší světové geografické časopisy 8
5. MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE GEOGRAFŮ A KARTOGRAFŮ 9
Mezinárodní geografické kongresy 9
Mezinárodní geografická unie 9
Mezinárodní kartografická asociace 11
6. ČESKÁ GEOGRAFIE DNES 12
Vývoj české geografie a její hlavní centra 12
České geografické časopisy a atlasy 12
Čeští geografové ve veřejném životě 13
7. ORGANIZACE ČESKÝCH GEOGRAFŮ A KARTOGRAFŮ 14
Česká geografická společnost 14
Národní geografický komitét 15
Organizace českých kartografů 15
8. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH VĚDECKÝCH POSTUPŮ V GEOGRAFII 16
Jednotlivé kroky v rámci vědecké metody 16
Vědecké metody v geografii 16
9. PRÁCE SE ZDROJI 18
Vyhledávání v katalozích knihoven 18
Vyhledávání na internetu a v licencovaných databázích 18
10. CITOVÁNÍ A ODKAZOVÁNÍ NA LITERATURU 20
Citační etika 20
Obecné zásady citování a citační styly 21
Citace monografií, článků v časopise a elektronických zdrojů 21
11. JAK NAPSAT SEMINÁRNÍ, BAKALÁŘ. A DIPLOM. PRÁCI 23
GEOGRAFIE V SYSTÉMU VĚDY
Věda a její systém
Každý výklad o geografii jako o jedné z věd musíme začít od pojmu věda. Co to je věda? Její definice mohou být různé, ale nejčastěji je charakterizována takto:
Systém poznatků, tvrzení, hypotéz a metod obsahující největší v současné době dosažitelný souhrn formálně ověřitelných znalostí o obklopující nás v realitě.
Institucionálně věda znamená také síť institucí a jejich pracovníků (univerzit a ústavů). Tento systém je dynamický, neustále se vyvíjí a rozšiřuje. Oproti málo početné skupině lidí zabývajících se vědou ze starověku, středověku i začátku novověku je dnešní armáda vědců velmi početná a stává se hlavním motorem společenských a ekonomických změn. Věda je také zdrojem bohatství a prosperity moderní společnosti.
Věda dnes tvoří složitou strukturu, kterou je nutno uspořádat. Kritérií může být celá řada, podle toho, jakému cíli má požadované uspořádání sloužit. Jedním z hlavních kritérií dělení vědy je kritérium přirozenosti. Podle něho dělíme vědy na dvě hlavní podskupiny věd:
Vědy přírodní (matematika, fyzika, chemie, biologie, geologie apod.)
Vědy společenské (sociologie, psychologie, jazykověda, ekonomie apod.)
Dalším kritériem je aplikovatelnost, které dělí vědy podle svého určení na vědy základní, které rozšiřují objem vědění a aplikované, které dosažené znalosti aplikují v konkrétních situacích. Jejich příklady jsou následující: