Kalorimetr

Kalorimetr – přístroj k měření tepla a dalších kalorimetrických veličin 

Přímá kalorimetrie 

PRINCIP 

V lidském těle dochází při fyziologických procesech k uvolňování tepla. Bez této ‘ventilace‘ 

by  byl  organismus  přetěžován,  a  tělo  by  se  přehřívalo.  Díky  kůže,  která  propouští  většinu 

tepla do okolí, se tělo ochlazuje. 

Měření  přímé  kalorimetrie  probíhá  v  takzvaném  “whole-room“  kalorimetru.  Proband  je 

umístěný  v  tepelně  izolované  komoře,  kde  je  neutrální  teplota  20  –  22°C.  Člověk  v  této 

místnosti vyzařuje teplo, které ohřívá vzduch. Vzduch následně ohřívá vodu, jejíž teplota je 

měřená velice přesnými teploměry.  

ZÍSKÁVANÁ DATA 

Tato  metoda  měří  výše  zmiňované  teplo  (viz.  Princip)  a  spotřebu  kyslíku.  Vyhodnocuje 

energetický výdej, ukazuje hodnoty bazálního nebo klidového metabolismu.  

Neumožňuje  jedinci  změřit  energii  vydanou  během  běžných  denních  aktivit.  Nelze  díky  ní 

zjistit poměr oxidovaných živin. (Radová, 2014) 

Jedná se o nejpřesnější, avšak zároveň velice nákladné vyšetření. 

OBLAST POUŽITÍ 

Tato metoda je díky své náročnosti používána pouze experimentálně. (Sedláčková, 2011) 

VÝHODY A NEVÝHODY 

  Výhody  -  poskytuje  vynikající  kvantitativní  a  kvalitativní  informace;  specifické 

zaměření chování fyzické aktivity; softwarové programy jsou k dispozici ke zlepšení 

shromažďování a záznamu dat – probanda je možno nahrávat pomocí videozáznamu, 

nebo jej sledovat ‘na vlastní oči‘ 

  Nevýhody - časově náročné školení probandů; pracná a časově náročná metoda co se