UVGEO - zápisy

• Vědy základní (filozofie, matematika, logika, fyzika, chemie apod.)

• Vědy aplikované (matematika, fyzika, jazykověda, ekonomie apod.)

Dalším kritériem dělení věd je kritérium konkrétnosti. Podle něj můžeme vědy rozdělit na konkrétní, které se zabývají konkrétními předměty a abstraktní, které se zabývají myšlenkovými konstrukcemi. Patří k nim např.:

• Vědy konkrétní (fyzika, chemie, biologie, jazykověda, ekonomie atd.)

• Vědy abstraktní (filozofie, matematika, logika)

A nakonec můžeme vědy rozdělit i podle jejich komplexnosti na komplexní a Speciální. Vzhledem k dnes převládající specializaci vědy speciální převažují. Komplexních je méně, ale jejich význam není o nic menší. Příklady:

• Vědy speciální (fyzika, chemie, biologie, historie, ekonomie atd.)

• Vědy komplexní (filozofie, sociologie, geografie)

Geografie v systému vědy

Jaké místo v systému vědy zaujímá geografie? Určuje je následující definice:

• Geografie je komplexní věda na pomezí přírodních a společenských věd, která se zabývá jevy a procesy na zemském povrchu z hlediska zákonitosti jejich prostorového rozmístění.

Její poloha na pomezí přírodních a společenských věd určuje její hlavní rozdělení na geografii fyzickou (zabývá se přírodními jevy na zemském povrchu) a sociální (společenskou, humánní a dříve také ekonomickou geografií nebo i antropogeografií, která se zabývá společenskými jevy na zemském povrchu).

Toto umístění geografie je zcela jedinečné, protože geografie tak má znaky jak přírodní, tak i společenské vědy a jako taková může být zařazena do obou těchto kategorií. Proto geografii lze studovat jak na přírodovědeckých, tak i na filozofických fakultách, ale je třeba říci, že zařazení mezi přírodní vědy ve světě převládá.

Systém geografických věd

Geografie se dnes již natolik rozrostla, že její dílčí disciplíny vytvářejí samostatný systém geografických věd.

• Fyzická geografie se dělí na tyto dílčí disciplíny:

  • geomorfologie (zkoumá rozmístění a vývoj tvarů zemského povrchu)

  • pedogeografie (zkoumá prostorové aspekty půd)

  • biogeografie (fytogeografie, zoogeografie – zkoumá rostlinstvo a živočišstvo z prostorového hlediska)

  • hydrogeografie (zkoumá prostorové aspekty vodstva na Zemi)

  • klimatologie (zkoumá procesy v ovzduší z prostorového hlediska)

• Sociální geografie se dělí na tyto dílčí disciplíny:

  • geografie obyvatelstva a sídel (zkoumá prostorové aspekty obyvatelstva a sídelní struktury)

  • ekonomická geografie (v užším smyslu, zkoumá prostorové aspekty hospodářských odvětví – průmyslu, zemědělství, dopravy, služeb apod.)

  • kulturní geografie (zkoumá prostorové aspekty kultury – např. jazyků, náboženství aj.)

  • politická geografie (zkoumá prostorové aspekty politických procesů)

  • historická geografie (zkoumá historické procesy z prostorového hlediska)