02_říjen

V) Kompozice knihy

Doba a místo: Londýn a jeho okolí, po roce 1834

(V roce 1834 proběhla v Anglii novelizace chudinského zákona – zrušil systém chudobinců na farnostech a vznikl nový sytém organizovaných chudobinců, které se podobaly spíše vězení. Kniha je ohlasem na negativní důsledky této novelizace.)

Jedná se o sociální román, který řadíme do kritického realismu. Hlavním znakem realismu je typizace, tj. umělecké zobecnění jehož výsledkem je typická postava, charakter a jednání má obecnou platnost pro určitou skupinu lidí – hrdina je reprezentantem dané společenské skupiny. Kniha zachycuje realitu doby a kritizuje nedostatky tehdejší společnosti, která se nedokáže postarat o chudé a sirotky. Některé prvky jsou do určité míry autobiografické – Dickens vyrůstal v chudobě na vesnici, pak se s rodiči přestěhoval do Londýna, zde měli velké existenční problémy, malý Charles musel pracovat v továrně.

Kniha je psána chronologicky, jen na konci jsou některé epizody vypravovány retrospektivně. Autor ke psaní použil er-formu a lidový jazyk. Objevují se i zastaralé formy jazyka a zlodějský argot (frak = doživotní trest). Jsou zde velice obsáhlé popisy prostředí a lidí.

Román je členěn do 53 kapitol. V záhlaví každé kapitoly autor nastiňuje, co se v ní odehraje.

VI) Okomentovaný citát

„Hlavní zásadou podpor dávaných mimo chudobinec je dát chudým přesně to, co si nepřejí. Tím docílíme, že je stálé prosby o podporu omrzí.“ řekl pan Bumble

„Jémináčku!“ zvolala paní Corneyová. „Tohle je dobrý, vopravdu dobrý!“

„To je naše hlavní zásada a to je také příčina toho, že když někdy pohlédnete do novin, často si můžete všimnout, že nemocné rodiny dostávají podporu v podobě sýra. To je nyní pravidlo v celé zemi. Ale to je úřední tajemství,“ řekl pan Bumble „o tom se nesmí nikde mluvit, pouze mezi úředníky farnosti. Tady mám dvě lahve portského vína. Pravé, čerstvé, nefalšované portské víno, které výbor objednal pro nemocné pouze k užívání před polednem. Je čiré a bez jakékoli usazeniny.“

Na ukázce je vidět, že vyšší společnosti na chudých nezáleželo. Nesnaží se jim pomoci, ale spíše je ještě využít k vlastnímu prospěchu.

VII) Závěr

Kniha se mi líbila. Autor dokáže skvěle charakterizovat postavy, jejich vlastnosti a myšlení. Velice podařený je také popis míst, který ukazuje kontrast mezi způsobem života vyšší a nižší vrstvy společnosti ve viktoriánské době v Anglie. Líbí se mi, že kniha dává naději na společenský postup. Ukazuje, že nezáleží odkud pocházíme, ale na naší snaze využít příležitosti, které nám osud postavil do cesty.