03_listopad

Zpočátku je děj knihy vyprávěn retrospektivně (z pohledu Karlova spolužáka) poté se už vše odvíjí chronologicky. Kniha je rozdělena na tři části, které se pak dále dělí do kapitol. Autor ke psaní použil er-form (autor v roli vypravěče) a spisovný jazyk. Kniha obsahuje řadu metafor a přirovnání (poslouchal pozorně jako při kázání) občas se objeví i latinské výrazy (sta viator), archaismus (lékopis) či přechodník.

Kniha byla napsána dle skutečných událostí, které se odehrály mezi lety 1851 až 1856. Flaubert byl za své dílo obžalován za ohrožení veřejné mravnosti a urážku náboženství. Zásluhou obhájce (kniha je mu věnována) byl nakonec obžaloby zproštěn a kniha mohla být vydána ve zkráceném a upraveném vydání.

VI) Okomentovaný citát

Brzy začala zvracet krev. Rty se jí semkly ještě pevněji. Údy měla křečovitě stažené, tělo pokryté hnědými skvrnami a její tep klouzal mezi prsty jako napjatá nit, jako struna harfy těsně před prasknutím.

Potom začala strašně křičet. Proklínala jed, zahrnovala ho nadávkami, prosila ho, aby si pospíšil, a strnulýma rukama odstrkovala všechno, co se jí Charles, který snad byl blíž smrti než ona, snažil vpravit do úst. Stál s kapesníkem na ústech, chroptěl, plakal, dusil se vzlyky, které jím zmítaly od hlavy k patě. Félicité pobíhala po pokoji sem a tam, Homais se nehýbal a těžce vzdychal a pan Canivet, i když neztrácel sebevědomí, přece jen začínal být rozrušený.

"Ke všem čertům... žaludek už je přece prázdný... a když pomine příčina..."

"Má pominout i následek," řekl Homais, "to je jasné."

"Ale tak ji zachraňte!" zvolal Bovary.

Autor popisuje poslední chvíle Emina života. Jedná se o dosti naturalistický popis. Ema si myslela, že její smrt bude rychlá a ona zemře ve spánku. Namísto toho umírala dlouho a ve velkých bolestech. Myslím, že Ema byla za řešení své situace potrestána právě svou velmi nepříjemnou smrtí.

VII) Závěr

Kniha byla velice zajímavá. Líbí se mi autorova analýza Eminy osobnosti a také sledování, jak se vlivem různých událostí mění. Zajímavé bylo také poznat realisticky vylíčený život lidí. Zaujaly mě také některá autorova přirovnání (například: život Emy je studený jako podkrovní světnička s vikýřem na sever) či různá životní moudra (například: Ze všech pohrom, které dopadají na lásku, je patrně žádost o peníze ta nejmrazivější a nejvíce zničující.). Jen některé naturalistické pasáže (zejména Emina smrt) mi přišly opravdu kruté a nechutné.

DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY

Flaubert používal tzv. krásný styl. Co to je?Trochu jsem se podívala do Vaší citace, trochu ji probarvila - asi to s krásným stylem souvisí.

Brzy začala zvracet krev. Rty se jí semkly ještě pevněji. Údy měla křečovitě stažené, tělo pokryté hnědými skvrnami a její tep klouzal mezi prsty jako napjatá nit, jako struna harfy těsně před prasknutím.