03_listopad

V Yonville poznají Bovaryovu spoustu nových lidí, mezi nimi je i student notářství Léon Dupuis. Hned v prvním okamžiku si s Emou padnou do oka. Krátce po příjezdu do Yonville se Emě narodí děťátko – dcera Berta. Ema z toho nemá radost, představovala si syna – krásného silného muže, na kterého bude pyšná. Hned po šestinedělí shání pro Bertu kojnou, aby měla více času na schůzky s Léonem (jejich vztah se prohlubuje). Karel zde nemá tolik pacientů, jako v Tostes, a tak se rodina dostává do finanční tísně. Ema si stále více uvědomuje, že nežije život, jaký by chtěla. Rozčiluje ji, že Karel nevidí její trápení. Jediné, co ji trochu rozveseluje jsou schůzky s Léonem – mají společné sny i způsob myšlení. Tráví spolu stále více času, až se do sebe zamilují (vzájemně si však nikdy své city neprojeví). Ema se začne této lásky bát a uzavírá do sebe. Léon je nešťastný a odjede studovat práva do Paříže.

Po Léonově odjezdu se Ema opět uzavírá do sebe. Po nějaké době navštíví Karlovu ordinaci bohatý šlechtic Rodolphe Boulanger. Rodolphe má zálibu v ženách a rozhodne se Emu získat. Hned při jejich dalším setkání jí vyzná lásku. Ema je velice okouzlena. Každé ráno po Karlově odchodu za pacienty chodí za Rodolphem do jeho zámečku La Huchette, píší si milostné dopisy. Rodolphe však Emu nikdy opravdu nemiloval, byla jednou z mnoha žen, které „dobyl“. Pro Emu je ale Rodolphe smyslem života a spásou. Na důkaz lásky mu začne kupovat nejrůznější dárky, které pořizuje u místního obchodníka. Většinu z nich kupuje na dluh, který během celého příběhu mohutně vzroste. Nestačí jí být s ním, přemluví ho, že spolu utečou. Vše si naplánují. V den odjezdu si to Rodoplhe rozmyslí a napíše Emě lživý omluvný dopis, že musí odcestovat a společně s Emou nemůže utéct.

Ema je zklamaná a zdrcená. Znovu onemocní. Ze své nemoci se zotavuje půl roku. Karel má o ni opět veliký strach. Pro její rozveselení ji vezme Karel do Rouenu do opery na představení Waltera Scotta. Ve stejné lóži se objeví i Léon. Ema znovu začala podvádět a lhát svému muži. Každý čtvrtek jezdila do Rouenu (Karlovi tvrdila, že na lekce klavíru) za Léonem. Měli spolu pronajatý hotel, kde si užívali. Ema stejně jak Rodolphovi, i Léonovi kupuje drahé dárky a její dluh stále roste. U pane L´Heureuxe (místní obchodník) objednává různé potahy na křesla, záclony, koberce a další „nezbytné věci“. Aby získala peníze, vypisuje nekryté směnky a posílá účty pacientům, to se ukáže jako dobrý zdroj financí.

Jednoho dne, když se vrátila domů z Rouenu dostala dopis od soudu, který uznal výši dluhu na 3000 franků. Další den přijde k Bovaryovým soudní vykonavatel, aby sepsal protokol o exekuci. Ema si uvědomí, čeho se dopustila svým bezhlavým utrácením. Jde tedy poprosit Léona, aby jí půjčil 8000 franků. Ten se jí vysměje. Dále jde požádat Rodolpha, ale ani ten jí nepomůže, nařkne ho, že ji nikdy nemiloval. Ema, která žila svůj vysněný život pouze se svými milenci, je zoufalá. To, čemu věřila a co pro ni bylo vším, ji zklamalo. Nenachází jiné východisko než se otrávit. V lékárně si od lékárníkova pomocníka objedná arzenik a otráví se jím. Její smrt není krátká, tak jak si představovala, ale je pomalá a Ema trpí.