07_březen

Pruský důstojník – povýšený, nehodlá skupině dovolit pokračovat v cestě, dokud mu Kulička neprokáže službu

V) Kompozice knihy

Doba a místo: Normandie, rok 1870 – období prusko-francouzské války

Tuto povídku zařazujeme mezi díla kritického realismu. Za realistické prvky můžeme považovat barvité realistické popisy, kritiku aristokracie a její povýšenosti ve společnosti a také pohled na válku a její následky. Kniha poukazuje na předsudky vůči lehkým ženám z řad vyšší společnosti.

Kompozice je chronologická (retrospektivní prvky – vzpomínky Kuličky), autor se zaměřuje zejména na popisy postav. Povídka je psána er-formou, časté je užití přímé řeči. Objevují se archaismy a přirovnání.

VI) Okomentovaný citát

Nikdo se na ni nepodíval, nikdo si na ni ani nevzpomněl. Cítila, jak je bezmocná proti opovržení těch počestných hňupů, kteří ji napřed obětovali a pak odhodili jako nějakou nečistou věc, z níž už nekyne žádný užitek. Tu si připomněla, jak jí hltavě spolykali celý košík, plný dobrot, vzpomněla si na dvě pečená kuřátka, obalená lesklým rosolem, na paštiku, hrušky, čtyři láhve bordeauxského vína; a najednou v ní zuřivost opadla, jako když praskne příliš napjatá struna; ucítila, že má na krajíčku pláč. Že všech sil se snažila přemoci, bránila se tomu, polykala slzy jako dítě, ale slzy se jí tlačily do očí stále víc a víc, zableskly se v koutku víček, zanedlouho jí skanuly z očí dvě veliké kapky a stékaly pomalu po tvářích dolů. Za nimi se už rychleji vyronily další, jako když voda prosakuje ze skály, a začaly pravidelně dopadat na vystouplou křivku jejích kyprých prsou. Seděla stále zpříma, s pohledem upřeným před sebe, tváří nepohnutou a bledou, a doufala, že ji nikdo neuvidí.

Úryvek z konce povídky. Dostavník může pokračovat dále v cestě. Všichni vědí, co Kulička musela podstoupit, aby pruský důstojník dovolil další cestu. I přes všechno, co pro ně Kulička udělala se na ni dívají skrz prsty.

Rozbor úryvku: oxymóron, přirovnání, metafora, personifikace

VII) Závěr

Tato povídka se mi velice líbila. Líbí se mi její hlavní myšlenka, a to že lidé z nižších společenských vrstev mohou morálně převýšit ty z vyšších. Velmi podařené jsou i popisy prostředí a postav. Povídka nutí k zamyšlení, co vlastně bylo morálně správně a co morálně špatně, zda se morálně špatně zachovala hlavní postava či lidé okolo. Čtenář si také může domýšlet další osudy Kuličky. Celá povídka je doplněna hezkými ilustracemi od Jeanniota.