14. Komunikace v počítačových sítí

Nejnižší vrstva, umožňuje přístup k fyzickému přenosovému médiu.
Příklady sítí: Ethernet, Token ring, FDDI, 100BaseVG, X.25, SMDS.

-

Síťová vrstva (internet layer)

-

Vrstva zajišťuje především síťovou adresaci, směrování a předávání datagramů.
Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, IGRP, IPSEC. Je implementována ve všech
prvcích sítě - směrovačích (router) i koncových zařízeních.

-

Transportní vrstva (transport layer)

-

Poskytuje transportní služby pro kontrolu celistvosti dat: kontrolované spojení
spolehlivým protokolem TCP nebo nekontrolované spojení nespolehlivým protokolem
UDP. Transportní vrstva je implementována až v koncových zařízeních (počítačích) a
umožňuje proto přizpůsobit chování sítě potřebám aplikace.

-

Aplikační vrstva (application layer)

-

Vrstva aplikací. Jedná se o protokoly, které slouží k přenosu konkrétních dat. Příklady:
Telnet, FTP, HTTP, DHCP, DNS.

-

Aplikační protokoly používají vždy jednu ze dvou základních služeb transportní vrstvy:
TCP nebo UDP, případně obě dvě (např. DNS). Pro rozlišení aplikačních protokolů se
používají tzv. porty, což jsou domluvená číselná označení aplikací. Každé síťové
spojení aplikace je jednoznačně určeno číslem portu a transportním protokolem
(a samozřejmě adresou počítače).

Srovnání vrstev ISO/OSI a TCP/IP

Nejnižší vrstva TCP/IP, vrstva síťového rozhraní, odpovídá dvěma nejnižším vrstvám v ISO/OSI,
fyzické a linkové. Na síťové a transportní vrstvě z TCP/IP si odpovídají funkcemi i službami síťové a
transportní vrstvy z ISO/OSI. Protože v Internetu existuje spousta různých aplikací s různými
možnosti, dospěli tvůrci TCP/IP k závěru, že bude nejlepší, když si každá aplikace nastaví přenos
tak, jak potřebuje a proto jsou také poslední tři vrstvy ISO/OSI (aplikační, prezentační a relační)
spojeny do jedné, aplikační, vrstvy TCP/IP.
Model TCP/IP dává přednost rychlosti na úkor spolehlivosti u ISO/OSI.

IP adresaIP adresa je číslo, které jednoznačně identifikuje síťové rozhraní v počítačové síti, která používá IP
protokol. V současné době je nejrozšířenější IPv4, která používá 32bitové IP adresy, které jsou
zapisovány dekadicky po jednotlivých oktetech (tj. po osmicích bitů), například 192.168.0.2. Z důvodu
nedostatku adres je IPv4 postupně nahrazován protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy
zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1.