17. revoluční rok 1848 v Evropě_ pokračování úsilí o sjednocení Německa a Itálie

- rovnoprávnost češtiny s němčinou

- od roku 1627 probíhala germanizace (obnovené zřízení zemské)

3. liberální požadavky

- svoboda slova, tisku, shromažďování, náboženského vyznání

- samospráva městských a venkovských obcí (měli být zvoleni úředníci, kteří by se starali o obce)

- zřízení měšťanských gard

4. sociální požadavky

- rolníci chtěli zrušení roboty

- lepší pracovní podmínky - proletariát chtěl lepší mzdy, lepší organizace práce

• na lidovém shromáždění byl zvolen Svatováclavský výbor se 100 členy

duben 1848 se Svatováclavský výbor přejmenoval na Národní výbor

• převahu měli liberálové (= zámožnější)

- úkolem bylo vytvořit petici, která by byla předložena císaři

- Faster, Trojan a Pinkas = představitelé liberálů

• předložili Ferdinandu V. petici

• Ferdinand V. ji nejdříve zamítl -> předložili druhou petici -> císař jim složil sliby

8. března 1848 vydal císař Kabinetní list (odpověď na petici)

-> císař sliboval:

• rovnoprávnost češtiny a němčiny

• rozšířené volební právo - na zemském sněmu by měli zasedat i měšťané a majetní rolníci

• zřízení zemské vláda - Češi měli mít svou vládu, svůj sněm a zvláštní ministerstvo se sídlem v Praze

- 1848 probíhala revoluce i v Německu - cílem bylo ho sjednotit

- německá buržoazie měla 2 názory na sjednocení:

• Maloněmecká koncepce - byla by bez Rakouska

• Velkoněmecká koncepce - Rakousko, české země (měl to být rozsah Svaté říše římské národa německého)

květen 1848 sněm ve Frankfurtu nad Mohanem

• Palacký napsal do Frankfurtu dopis, kde odmítl Velkoněmeckou koncepci sjednocení, zatímco zástupci českých Němců se do Frankfurtu sjeli a uvítali Velkoněmecký názor na sjednocení

2. června 1848 se konal Slovanský sjezd

• projednávala se otázka sjednocení Slovanů, projednávali austroslavismus

• v čele byl František Palacký

12. června 1848 probíhala „Sbratřovací mše“ na Koňském trhu (Václavském náměstí)

• účastníci byli napadeni jízdou generála Windischgrätze

12. - 17. června 1848 probíhaly „Svatodušní bouře“

• v Praze boje na barikádách

• Windischgrätz povstání potlačil

• konec událostí v českých zemích roku 1848 - Češi byli poraženi

7. září 1848 zrušení poddanství

• jeden ze sociálních požadavků

- poslanec říšského sněmu Hans Kudlich navrhoval, aby byla robota zrušena bez náhrady

-> rolníci se museli z roboty vykoupit za 20 násobek ročního ocenění

-> šlechta za výkup nakoupila stroje a začala podnikat - nástup kapitalismu

- Slovanský sjezd byl rozpuštěn

- revoluce přinesla ještě větší napětí mezi Čechy a Němci

Revoluce v Rakousku 1848/1849

- namířena proti Metternichovi

13. března 1848 vypukla revoluce

• srážka studentů a vojska

- Metternich byl propuštěn - předsedou vlády se stal hrabě Kolovrat

- císař slíbil ústavu - nahrazení absolutismu konstituční monarchií